Jsem anděl, co tě dostal na povel, ale mám-li tě vzít do nebe, chci z toho něco pro sebe... Slova, která v roce 2008 prýštila snad ze všech rádií a hudebních přehrávačů. Rytmická hudba, text plný dvojsmyslů i skrytých poslání a netradiční videoklip. Tohle všechno pomohlo Xindla-X katapultovat na přední žebříčky. Možná také proto, že dokáže s lehkostí sobě vlastní popsat a vtipně glosovat současné dění. Jeho blízcí o něm tvrdí, že je pesimista, on sám se považuje za realistu se sklony k optimismu.
Na podzim 2016 vydal svoji autorskou desku – Kvadratura záchranného kruhu. Právě s tímto albem se rozhodl v březnu tohoto roku vyrazit na koncertní šňůru po České, ale i Slovenské republice. Zajímalo nás, jak se na toto náročné období připravuje. „Po dlouhé době se zavřeme do zkušebny. Ne že bychom nebyli sehraní, ale na turné zazní hodně skladeb, co jsme dlouho nehráli. Jednak ty nové, které jsme ještě nikdy nehráli. A pak hodně starších skladeb, které jsme nehráli několik let.“
Mnohé z jeho písní zahraje s kapelou a hosty, jiné si střihne sám pouze s kytarou v ruce. Posluchači se mohou těšit na pestrý, prošpikovaný set, který bude trvat dvě a půl hodiny. Jako hudební předkrm bude „servírován“ předskokan hudebník Petr Lüftner. „Očekávejte neočekávané. A pokud se stane něco hodně neočekávatelného, můžete říkat: ,Já vám to říkal‘.“
Ve středu 22. března 2017 se vylodí se svou posádkou také v olomouckém U-klubu. „V Olomouci jsem hrál hodněkrát. Je to moc hezké město, i když spíš než město si člověk po koncertě prohlíží bary. A z toho si pak člověk zase většinou moc nepamatuje. Ale co si pamatuju, tak dobrý!“ Fanoušci se mohou těšit například na píseň Popelka, která vypovídá o moderní verzi princezny. Ta se však snaží najít únik ze samoty v nočních povyraženích. „Takových popelek jsem zaregistroval docela dost. A občas ty popelky jsou i chlapi. Tisíce přátel na sociálních sítích lidem evidentně od samoty nepomohly.“
Na turné se zpěvák připravuje pečlivě a svědomitě, má dokonce i své rituály před samotným zahájením koncertu. „Všichni ve skupině dohromady vzýváme Velkého Tříprsťáka – boha všech banjistů, basistů a muzikantů vůbec. A také berem hodně léků – rytmizol pro lepší sehrání, antikřečín pro přirozené vystupování na podiu, harmonizol, aby nám to líp ladilo a hlavně hodně hodně talentinu.“
Inspirace vylovená ze šuplíku
Ať už si jeho písně pouštíte často do uší, nebo vás jeho tvorba nechává chladnými, jedno mu upřít nelze. Se slovy umí hotová kouzla, tahá je ze svého klobouku, mixuje a posluchačům přináší výživný koktejl, často okořeněný peprnými ingrediencemi. „Já si obvykle témata nevybírám. Témata si vybírají mne. Prostě píšu písničky do šuplíku, pak ten šuplík vysypu a nestačím se divit, o čem jsem tu desku napsal.“ Inspiraci přitom nijak záměrně nevyhledává ani neplánuje. „Prostě žiju svůj život a inspirace přijde sama.“ Jeho texty jsou zkrátka rozmanité, pestré a každý z nás si v nich může najít svoji myšlenku. Autor se však svými písněmi nesnaží ovlivnit ani změnit vnímání lidské populace. „Prostě vypouštím svoje glosy a postřehy mezi lidi a čekám, jestli zarezonují. Jestli najdou někoho, kdo přemýšlí na stejné vlně, a tou rezonancí mu dodají nějakou pozitivní energii do života.“
Okamžik tady a teď. A co bude dál?
„Ještě před deseti lety by mě nenapadlo, že se někdy budu živit hudbou. A deset let předtím by mě nenapadlo, že budu mít co do činění se scenáristikou. Takže kdo ví, co přijde za deset let. Třeba se konečně stanu tím kosmonautem, kterým jsem chtěl být původně.“
Kromě psaní songů se věnuje také tvorbě scénářů, působí jako producent, hudební režisér a nově také píše Xindl deník, má svůj pořad Xindloviny na Hitrádiích. V poslední řadě také pomohl Petrovi Lüftnerovi s produkcí jeho prvního alba.
„Byla to velká radost a podnětná zkušenost, ale tak časově náročná, že si hodně rozmyslím, než se do něčeho takového zase pustím.“ V současné době je naplno zainteresován do Xindlování s kapelou. A kdo ví, kam ho vítr ještě zavane.
My v redakci už jsme celí nedočkaví, v březnu tedy na viděnou. P.S.: Záchranné kruhy s sebou!
