Odpovědi (nejen) na tyto otázky bude hledat letošní 20. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který bude probíhat v Olomouci od 18. do 23. března 2019 a také v dalších 35 městech po celé České republice.
Mottem letošního ročníku festivalu je Bezpečná blízkost. Odkazuje na stav, kdy si lidé ve společnosti, ač je každý jiný, dokážou porozumět a naslouchat. „Motto v sobě ukrývá řadu aktuálních fenoménů ve světě. Silně naráží na téma rozdělené společnosti, které poslední dobou hýbe světem. Ať už se jedná o nám všem dobře známou situaci v Česku, USA dělící se na tábory příznivců a odpůrců prezidenta Trumpa, brexitem 'rozpůlenou' Británii nebo třeba lidi s protikladnými názory na klimatické změny. Bezpečná blízkost je něčím, co nám umožňuje najít sami sebe v těchto situacích, uvědomit si, kdo jsme, kam patříme, ale také to, kdo jsou 'ti druzí'. Zjistíme pak, že ne vše nás rozděluje a mezi námi nemusí ležet hluboká propast, ale můžeme k sobě mít blízko díky těm skutečnostem, které nás spojují,“ říká koordinátorka Jednoho světa Olomouc Barbora Valová.
Vizuální doprovod Jednoho světa zaplavují barevné otazníky a vykřičníky. Ty rozpohybují i festivalovou znělku. Odkazují právě k tématice složitého vyjednávání osobní identity v nejistém a složitém společenském klimatu. Autorem vizuální kampaně Jednoho světa jsou Matyáš Trnka a Matěj Růžička ze Studia MT. „Někteří z nás jsou si více jistí svým místem, u některých z nás se tahle jistota v průběhu času mění – někdy jdeme za svým cílem, jindy si spíše klademe otázky a pochybujeme. A přitom se potkáváme s lidmi, se kterými máme zrovna v danou chvíli mnoho společného a máme potřebu se vůči jiným lidem naopak vymezit – proto spolu otazníky a vykřičníky v naší letošní kampani svádí souboj, z jiného úhlu pohledu se však ukazuje, že bez ohledu na rozdílnost názoru jsme všichni obyvateli stejného místa, stejného vesmíru, stejného (jednoho) světa,“ vysvětluje Matyáš Trnka.
Jeden svět je opravdu pro všechny
Festival si zakládá na tom, aby byl přístupný pro co nejširší spektrum diváků, včetně lidí s handicapem. Letošní ročník proto uvede dokumenty s titulky pro neslyšící a nedoslýchavé, které barevně rozlišují mluvčí a signalizují relevantní zvuky. Na film mohou přijít i nevidomí či slabozrací, díky projekcím doplněným audiokomentářem. Připraveno bude také uvolněnější aranžmá, aby si filmy mohli vychutnat i lidé s mentálním postižením, epilepsií nebo autismem.
Samozřejmostí je zajištění co největší bezbariérovosti festivalových míst pro diváky na vozíku, či s jiným omezením pohybu. „Nevnímáme aktivity pro diváky s postižením jako něco navíc. Naopak chceme, aby myšlenka přístupnosti organicky prostupovala celým festivalem,“ vysvětluje ředitel festivalu Ondřej Kamenický. Proto se Jeden svět snaží nejen o svou vnější přístupnost, ale i o tu vnitřní. Dobrovolníkem či dobrovolnicí festivalu se tak může stát kdokoli bez ohledu na postižení, mateřský jazyk nebo věk. „Myslíme si, že mají mít stejnou šanci podívat se do zákulisí velké kulturní akce, jakou mají ostatní,“ vysvětluje koordinátorka Jednoho světa pro všechny Adéla Gálová.
Kibera, politika, problematické vztahy...
Na diváky čeká 26 filmů, které se dotýkají závažných lidskoprávních témat po celém světě, ale nejen jich. Třeba snímek Kibera: příběh slumu natočil Martin Páv. Přibližuje neuvěřitelné prostředí chudinské čtvrti, a to navíc ve vyhrocených chvílích spojených s prezidentskými volbami. Příběh se točí kolem fotografa Dona, který žije v keňském slumu Kibera. Na svých fotkách se snaží zachytit ty lepší stránky svého domova. Snímek je postaven na jeho vyprávění, v němž Don ukazuje lidi, kteří se nehodlají smířit s nepřízní osudu a v tak nehostinném prostředí se snaží zlepšit život sobě i ostatním. Například učitelka Benta dokázala založit školku pro děti z HIV pozitivních rodin, protože ona sama je virem HIV nakažena. Bývalý boxer Tanker zase ve slumu učí děti sebeobranu ve vlastní boxerské škole.
O zcela jiném tématu pojednává film Filipa Remundy Bratři Okamurové. Tři bratři – každý úplně jiný. Tomio Okamura dnes kvůli svým extrémním postojům patří mezi nejvýraznější politiky v naší zemi, ačkoliv ještě nedávno byl úspěšným podnikatelem v cestovním ruchu. Jeho starší bratr Hayato stojí na opačném konci politického spektra a je zapřisáhlým křesťanským demokratem. Nejmladší Osamu hledá pochopení pro různé názory. Dokument ukazuje zákulisí vztahů česko-japonské rodiny, která představuje paralelu mezi rozdělením dnešní české společnosti.
Dalším domácím dokumentem, který na festivalu můžete vidět, je film Emy Tomanové Začít znovu. Mapuje příběh dvou lidí – Moniky a Mirka. Monika je žena ve středních letech. Mirek je odsouzený sňatkový podvodník a právě si odpykává svůj trest ve vězení. Film formuje psychologický portrét lásky, kterou komplikují vězeňské mříže. Oba se časem proměňují, stejně jako jejich vztah, který najednou ustrnul na bodu mrazu. Když se Mirek vrátí z vězení, stává se z jejich života noční můra.
Promítej i Ty!
Nedílnou součástí Jednoho světa je projekt Promítej i Ty!, určený pro všechny, kteří se už nemohou dočkat festivalu. Jihokorejský dokument Stát se tím, kým jsem byl sleduje cestu pětiletého Padma Angdu. Ten není obyčejným chlapcem, ale byl rozpoznán jako reinkarnace duchovního učitele v Tibetu. Chlapce vezme pod ochranu starý mnich a následujících sedm let je mu oporou. Film můžete vidět 5. března 2019 od 18.00 hodin v Kabaretu Nabalkoně.
Další dokument z projektu Promítej i Ty! se bude promítat 12. března 2019 od 18.00 hodin v kavárně Druhý domov. Kanadský film Lepším člověkem pojednává o šestnáctileté Attiye, která už na střední škole potkala o něco staršího Stevea. Pro oba to byl první vážný vztah a pár spolu brzy začal bydlet. Takhle zkušenost ale dívku málem stála život.
Všechny ostatní důležité informace o letošním ročníku Jednoho světa naleznete na webu www.jedensvet.cz. Vyplatí se sledovat také všechny festivalové sociální sítě, kde jsou průběžně zveřejňovány nejaktuálnější informace.