Cílem CATRIN je konkurovat předním českým vědeckým centrům, obstát v mezinárodní konkurenci a přispět svým výzkumem k řešení globálních společenských problémů. "Naší prioritou je zaměřit se na nové možnosti získání a ukládání ‚zelené‘ energie, podílet se na rozvoji udržitelného zemědělství, ochraně životního prostředí nebo prevenci a léčbě civilizačních chorob. Vedle špičkového základního výzkumu velkou pozornost věnujeme přenosu výsledků bádání do praxe," uvedl ředitel ústavu Pavel Banáš.
Vysokoškolský institut vznikl integrací vědeckých týmů Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. O jeho založení rozhodl Akademický senát UP v prosinci roku 2019. Statut ústavu CATRIN nabyl účinnosti 1. října 2020.
Ústav se ale nerodil snadno, jeho vznik doprovázela na univerzitě řada kontroverzí a složitých jednání jak o personálním, tak i o materiálovém a majetkovém zajištění, která stále nejsou uzavřena. "Vysokoškolský ústav je součástí Univerzity Palackého v Olomouci a měl by dostat šanci ukázat svůj vědecko-výzkumný potenciál. Při nástupu do funkce rektora jsem si dal jako jeden z cílů spory kolem ústavu vyřešit. Řada jednání už proběhla a posunuli jsme se například v personální oblasti, ale stále ještě máme spoustu věcí k dořešení před sebou, zejména pak v oblasti spravedlivého rozdělení přístrojového vybavení a prostor k užívání mezi ústavem a přírodovědeckou fakultou, z níž vzešel. Musím přiznat, že se dohoda rodí velmi obtížně, ale chci věřit, že se k ní postupně blížíme," uvedl rektor Martin Procházka.
Ve vysokoškolském ústavu pracuje v současné době přes 220 zaměstnanců včetně řady zahraničních odborníků. Mezi nimi je i několik výzkumníků, kteří se pravidelně objevují v seznamu nejcitovanějších vědců světa vyhlašovaném každoročně americkou společností Clarivate Analytics. Tým pod vedením Michala Otyepky řeší hned dva prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC) související s výzkumem nízkodimenzionálních uhlíkových nanomateriálů a jejich aplikacemi. Vědci z CATRIN působí například ve vedení Evropské biotechnologické federace a výrazně se zapojili i do vývoje nových technologií v boji s covidem-19. Institut úzce spolupracuje s řadou zahraničních pracovišť včetně předních vědeckých ústavů z Itálie, Španělska, Švýcarska, Německa, USA, Japonska a dalších zemí.
FOTO: Martin Višňa