Výstavba opevnění se nejvíce rozvíjela v době od 16. do 19. století. Nejstarší částí je Olomoucký hrad z 11. století, pro Olomouc je ovšem nejzajímavějším časovým úsekem až doba od třicetileté války, během které byla okupována švédskými vojsky. Pro lepší obranu města se tehdy například vypálila veškerá předměstí před hradbami. Císařem Ferdinandem III. byla Olomouc roku 1655 prohlášena pevností. Na Moravě se stejným titulem pyšnilo ještě Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a hrad Helfštýn. O tři roky později navrhl maršál Louis Raduit de Souches plán zesílení stávajícího opevnění a jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony, částmi opevnění, vystupujícími mimo samotnou hradbu, na nichž se koncentrují střelci a děla.
Díky rozhodnutí Marie Terezie v roce 1742 byla během následujících několika let zbudována úplná bastionová pevnost (dle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine). Díky tomu se Olomouc stala moderní polygonní pevností s množstvím redut a předsunutých pevnůstek, zároveň byla postavena i korunní hradba. Po ztrátě Slezska se stala strategickým pohraničním městem, které v roce 1758 neúspěšně po pět týdnů obléhali Prusové. Po jejich odchodu proběhla výstavba fortů. Šlo o věnec 17, později dokonce 21 pevnůstek rozmístěných kolem celého města.
Za napoleonských válek byl v olomoucké pevnosti vězněn generál Lafayette a když v roce 1850 vzrůstalo napětí mezi Rakouskem a Pruskem, byl do hanácké metropole povolán maršál Radecký. K předpokládanému dobývání ovšem nedošlo a Olomouc jako pevnost tak ztratila svůj strategický význam. Z toho důvodu v roce 1886 dochází k jejímu zrušení.
Jedním z nejznámějších bodů celého hradebního systému je Korunní pevnůstka, která sloužila jako hlavní vstup do města. Hradbu tvoří pětibodový bastion a dva půlbastiony, součástí areálu byla i barokní prachárna a empírová strážnice. Výstavba byla zahájena v místě bývalé vesničky v roce 1754, po zrušení městské pevnosti zůstal prostor i nadále v rukou armády a zároveň sloužil měšťanům jako příležitostná sušárna prádla. Její část byla v šedesátých letech minulého století přeměněna na botanickou zahradu s rozáriem.
Od roku 2008 pevnůstku spravuje spolek Muzeum Olomoucké pevnosti o.s. Zasloužil se o její obnovu a využití, které každoročně obohacuje kulturní život v naší Olomouci.
