1. Žert – Milan Kundera
Klenot české kultury není Karel Gott, nýbrž velcí spisovatelé minulého století. A Milan Kundera je pro mě král mezi nimi. Jeho Žert touto dobou čtu po několikáté a snažím se jím zaobírat trochu detailněji. A nikdy mě nepřestane překvapovat.
2. Zvlčení – Antonín Bajaja
Nádherná, novodobá česká próza o dvou rodinách, vlčí a lidské. Román, který lze vnímat z více úhlů a který vždy chytne za srdce. Právem oceněný cenou Magnesia litera.
3. Příliš hlučná samota – Bohumil Hrabal
To samé v bleděmodrém. Jedna z mých nejoblíbenějších knih a krásná studnice velkých myšlenek.
4. Myši Natálie Mooshabrové – Ladislav Fuks
Asi se budu muset zeptat nějaké literárněvědné kapacity, proč je tato kniha v podstatě neznámá a leží trochu v ústraní oproti jiným Fuksovým prózám. Neskutečný, perfektně promyšlený román, před kterým by se musel poklonit i velký Franz Kafka.
5. Čik – Wolfgang Herrndorf
Zábavná, odlehčující, ale velmi lidská kniha, která má to kouzlo, že se dá číst v každém věku. Novodobé Kdo chytá v žitě.
6. Nesnesitelná lehkost bytí – Milan Kundera
Vždycky budu tvrdit, že nejlepší způsob, jak studovat historii, je číst beletrii, která je přímým svědectvím doby a dobové atmosféry. Nesnesitelná lehkost bytí je k tomu ještě úžasné dílo o vztahu mezi mužem a ženou.
7. Bratři Karamazovi – F. M. Dostojevskij
V době, kdy byla psychologie jako věda ještě v plenkách, přichází Dostojevskij jako jeden z nejlepších laických psychopatologů všech dob. Jeho Bratři Karamazovi jsou velkým dílem psychologickým, sociologickým, filozofickým i justičním.
8. To – Stephen King
Žádná Kingova kniha mě nechytla tak, jako tisícistránkové To. Pohádka v kingovském stylu. Kniha, po jejímž přečtení jsem propadl hororu jako narkoman droze.
9. Veronika se rozhodla zemřít – Paulo Coelho
Krátká knížka s mnohem větším sdělením, kterou bych každému doporučoval přečíst. Silný příběh a Coelhův vyprávěčský talent vás nutí o této novele přemýšlet ještě dlouho po jejím přečtení.
10. Rok vdovou – John Irving
Pro mě je Irving jeden z největších žijících spisovatelů a Rok vdovou bude vždy patřit mezi knihy, které mě nejvíc zasáhly. I když mě každá postava něčím hrozně štvala, samotný příběh je nádherný a jistě stojí za přečtení.
