Kdo by v Olomouci nezaregistroval britského krále Eduarda VII. se selfie tyčí? Ten se na stěně domu v proluce vedle Muzea umění objevil v rámci 8. ročníku Street Art Festivalu v roce 2015, stejně jako Batman v areálu nemocnice, na jehož tvorbě se podílel i samotný zakladatel festivalu. Obě dvě díla doslova obletěly svět díky sociálním sítím a dnes tyto lokace turisté vyhledávají cíleně. Letos se blíží 11. ročník festivalu představující street art, a my jsme se proto setkali s Tomem Junkerem, aby nám prozradil, na co se můžeme těšit...
„Letos bude Street Art Festival posunutý zase o laťku výš, protože máme domluveného i umělce z Bali, který je jedním z nejlepší top desítky na světě – Wild Drawing. Hlavní murál (tedy velkoplošná malba) vznikne na budově Passingerova mlýna přímo v centru Olomouce, takže to bude naprostá pecka a lidi se mají na co těšit!“ prozrazuje nadšeně Tom. Jak ale taková organizace streetartového festivalu probíhá? „Vždy záleží na tom, kolik se sežene sponzorů a partnerů. Také je potřeba najít zajímavý veřejný prostor, kde může murál vzniknout. A pak samozřejmě dostatek zajímavého doprovodného programu a akcí. S těmi nám letos pomáhá např. Univerzita Palackého nebo kino Metropol. Právě tam proběhne přednáška o street artu od Pasty Onera (českého umělce a writera). A v designovém hostelu Long Story Short zase proběhne výstava,“ zmiňuje organizátor.
Minulé ročníky festivalu byly vždy velmi profesionálně připraveny a představily mnoho zahraničních umělců. Výsledná atmosféra bývá příjemná a přátelská – street art je zkrátka styl života, kterým žije nejen Tom, ale i celá jeho rodina – děti milují „grafáče“ a žena mu pomáhá s organizací. „Jsem rád, že se díky festivalu můžu potkat s přáteli z této komunity z Česka i ze zahraničí. Festival ovšem není určen jen pro lidi, kteří se zajímají o graffiti. Je pro všechny, co mají rádi umění.“
Spreje a plošiny
Každý rok se organizační tým snaží domluvit partnery a sponzory, bez kterých by to nešlo. „Co se týče sprejů, tak máme skvělou podporu od značky Molotow, protože s nimi spolupracuji už mnoho let. Další z těch největších nákladů je zapůjčení vysokozdvižných plošin – tak se již roky snažíme najít partnera, ale zatím se žádný neobjevil...“ Vhodným partnerem by mohla být i nějaká olomoucká galerie, která by na týden během festivalu poskytla prostory pro vystavení různých děl.
Jak se stane člověk writerem?
„Graffiti artist“ je anglický oficiální název, „writer“ je výraz, kterým se nazývají lidé z graffiti komunity – tedy člověk, který něco popisuje, dalo by se říct „popisovač“. „Bylo mi asi deset nebo jedenáct, když jsme s bratránkem našli spreje na škodovku a posprejovali jsme dědovi garáž. Byl tehdy moc rád,“ vzpomíná se smíchem Tom. „Pak už se to vezlo. Ale tehdy graffiti ještě moc nebyly. Já jsem je znal jenom z MTV a z klipů Michaela Jacksona. Třeba v klipu The Way You Make Me Feel jsou vidět téměř kompletně potagované stěny na ulici v Bronxu. Nebo v klipu Bad, kde stříkají slovo ,Bad‘ v metru... To mě bavilo nejvíc. Se sousedem z ulice jsme pak jako malí kluci začali psát svoji crew, aktivněji sledovat vše kolem graffiti a vyhledávat lidi, kteří se tomu také věnovali. Pro fixy a spreje jsme jezdili do Prahy, protože v Olomouci se nic sehnat nedalo.“
Historie graffiti
Z hlediska historie ovšem graffiti sahá až do pravěku, kde by se za projevy výtvarných prací ve veřejném prostoru daly považovat právě jeskynní malby. V dějinách starověku je graffiti přítomno v římském impériu (zachovaly se dodnes např. v Pompejích) nebo v Egyptě, zpravidla jako anonymní škrábání do omítek v podobě nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevěstinec.
Legenda o vzniku současného graffiti však odkazuje do New Yorku, kde na konci šedesátých let jistý Demetrius řeckého původu přezdívaný „Taki“ někde zaregistroval nápis „Julio 204“, který byl odvozen od jména a ulice bydliště autora (204. ulice v New Yorku). Tento vtip si Demetrius, pěší doručovatel pošty, osvojil a stal se autorem podpisů „Taki 183“ na nesčetných plochách. O jeho intenzivní činnosti reportovali v roce 1971 New York Times a tím se stal vzorem svým následovníkům ve tvorbě podpisů (neboli tagů).
Writer na plný úvazek?
Ačkoli by se dalo vytvářením graffiti uživit, Tom preferuje tvoření maleb hlavně pro radost: „Asi by mě to přestalo naplňovat, pokud bych se musel vždy přizpůsobit klientovi či dané akci. Snažím se hodně malovat na volných festivalech, kde může člověk vytvářet vlastní tvorbu. Samozřejmě se tím dá velmi dobře uživit, když člověk pracuje pro zajímavé klienty. Ale já mám dobrou práci, která mě živí,“ prozrazuje writer. Jeho pracovní náplní je UI design, což je vytváření aplikací pro iPhony. „Někdy dělám i weby, ale spíš se jedná o komplexnější řešení pro různé start-upy z celého světa, proto tolik cestuji. A když už někam jedu pracovně, vždycky to spojím a udělám si čas na malování.“
První „grafáč“
„První grafáč jsem udělal v roce 1996 – z dnešního pohledu by to byla úplná hrůza, kterou jsem vytvořil na nějaké zídce. Šli jsme to poprvé zkusit – měli jsme nějaký náčrtek na papíře a na místě jsme strávili asi tři hodiny, protože nám nestříkaly spreje. Neměli jsme ani pořádné trysky a celé to bylo spíš za trest,“ vypráví pobaveně Tom Junker. V té době neměl začínající writer ani páru o nějakém procesu přípravy, takže si s kamarádem něco nakreslili do bločku a vyrazili do ulic. Když uviděli vhodnou zídku, pomalovali ji. „Většinou je to tak, že mám buď připravené nějaké skeče, které bych chtěl někam namalovat, nebo že mám stěnu, která je velikostí a formátem vhodná na graffiti, a podle jejího tvaru si pak vymyslím něco, co tam namaluji. V dnešní době mi pro přípravy velmi pomáhá iPad Pro – díky němu jsem začal daleko lépe pracovat s barvami. Dříve jsem skicoval jen do skicáku. Pořád jsem ho nosil s sebou a vždy, když mě napadaly rychlé nápady, načrtl jsem si je.“
Každý writer má svůj styl a vybírá si škálu barev, kterou rád používá. Ale všichni se ve vývoji mění a sledují trendy. Tomu jdou naproti i výrobci sprejů. Dříve bylo k dispozici 16 odstínů, dnes jich najdete kolem tří set. Právě zmíněná firma Molotow začala vyrábět spreje přímo určené na graffiti art. Poté ji následovaly i další značky. „Není to úplně levná záležitost, jeden takový sprej se pohybuje kolem 100 korun. Když si jdete takhle v neděli zamalovat, můžete na stěně ,nechat‘ osm stovek ani nemrknete, a druhý den to hned někdo přemaluje...“
Výstavy ve světě
I když se Tom Junker živí designováním aplikací a webů, své graffiti malby vystavoval už v různých evropských metropolích – např. v pařížské Sorboně nebo v Hamburku. Poslední Tomova výstava proběhla v rámci skupinové exhibice v londýnské galerii Oxo Tower Wharf. „Byla to taková hurá akce – když jsem zjistil, že se mohu této výstavy zúčastnit, připravil jsem čtyři nová plátna. A protože jsem věděl, že se to nebude týkat jen street artu, chtěl jsem nějak ozvláštnit mou expozici, aby nebyla čistě statická. Nakombinoval jsem tedy svoje malby s tzv. augmented reality (neboli rozšířenou realitou), kdy se člověk může na obraz podívat přes telefon a vidí animaci. Je to vlastně i propojení mé práce, kde vytvářím iPhone aplikace. Nejdřív jsem namaloval plátno, poté jsem ho celé digitálně přemaloval, a nakonec z něj udělal animaci. Funguje to v podstatě jako QR kód – aplikace pozná obrázek a animace se spustí. Na výstavě v Londýně jsem měl celou dobu před obrazem stojan s iPadem, aby lidé rovnou animaci viděli. Bylo zajímavé sledovat reakce různých lidí – nejvíc se to líbilo starším návštěvníkům a někteří lidé se zase začali smát, když si animace všimli. Pozitivní zpětnou vazbu jsem získal i od ostatních umělců, kteří v rámci této exhibice vystavovali. Nikdo tam nic podobného neměl,“ říká skromně talentovaný umělec. Podívejte se zde, jak to fungovalo.
Inspirace
Inspiraci čerpá Tom všude kolem sebe: „Často mě inspirují moje děti. Malá Bětka třeba nakreslila pavouka, který mě pak začal bavit a byl častou součástí mých maleb. Nedávno jsem měl také období s čarodějnicí ze Sněhurky, které jsem se jako malý kluk hrozně bál. A hodně mě ovlivňuje také hudba, nejvíc Michael Jackson – poslouchám jej pořád, ale i rap, funk, soul a všechny tyto starší věci...“
Malby Toma Junkera najdete na zdech téměř všude po světě – od Indonésie přes Severní Ameriku až po většinu evropských metropolí. Nejexotičtější destinací, kde po sobě zanechal stopu, bylo pro Toma Bali: „Byla neskutečná sranda malovat v pralese mezi opicemi, které mi kradly spreje a trysky.“ Možná právě proto pozval na letošní ročník Street Art Festivalu balijského graffiti umělce. A my se už teď těšíme, jaký murál nám Wild Drawing přichystá. Street Art Festival proběhne v Olomouci od 10. do 14. září 2018. Více informací a kompletní program festivalu najdete na www.streetartfestival.cz
Tom Junker
Jedno z prvních grafitti vytvořil v dětství se svým bratrancem dědovi v garáži, když tam našli autolaky na škodovku. Dnes jezdí Tom Junker (uměleckým jménem „Pauser“) po světě, maluje grafitti i na zákazku a vystavuje v různých galeriích. Více informací o všech Tomových projektech najdete zde nebo na jeho Instagramu.
