Každý správný příběh má svého vypravěče, zajímavý děj a především čtenáře. Nás v redakci zaujala historie i současnost toalet. Tak se s námi pojďte na chvíli přesunout do minulosti a nakouknout pod pokličku intimních každodenností.
Výlet do historie aneb na stopě prvního splachování
Při důsledném pátraní jsme zjistili, že první prototypy toalety znali lidé již v antice. Konkrétně ve 25. století př. n. l., v oblasti Harappa (dnešní Pákistán), byly do každého domu zabudovány vodní toalety důmyslně propojeny s kanalizačním systémem. Také občané starověkého Říma, kteří vynikali v čistotě, znali toalety. Ty sloužily zpravidla jako součást veřejných či soukromých lázní.
Časová linka dějin však chvátala dál a nastoupila temná středověká doba. I přestože měli poddaní v tomto období v každé domácnosti dřevěné kádě i vědra, odmítali se koupat a své fyzické potřeby vykonávali do nádob a obsah vyhazovali přímo na ulici. V raném středověku panovala v myslích tamějších obyvatel představa, že koupání je nezdravé, neboť rozšiřuje póry, do kterých mohou proniknout zákeřné bakterie. V důsledku zanedbávání základních hygienických návyků je toto období z hlediska historie považováno za jedno z „nejšpinavějších“. V roce 1189 se však v Londýně rozhodli s celou situací zatočit a vybudovali první soukromé a později také veřejné toalety, tzv. garderobes. Bohužel veškerý lidský odpad doputoval do řeky Temže a celou oblast Londýna zaplavily nakažlivé choroby i nesnesitelný zápach. Veřejné záchody musely být proto umístěny minimálně 5 stop (152,4 cm) od vodních ploch. Veřejné záchody vznikaly až do roku 1530, poté se začaly rozvíjet nové prototypy – dřevěné stoličky potažené sametem se spodní nádržkou na vyprodukovaný odpad. Takovéto záchodky často sloužily panovníkům, a to také při cestách mimo království. Mezi velmi oblíbené alternativy k záchodkům pro urozené patřily také porcelánové či kovové nočníky, které měly podobu hrnce.
Zcela odlišná situace probíhala u urozené šlechty a bohatých měšťanů. Ti na svých hradech, zámcích či klášterech měli zabudované arkýře z kamene či ze dřeva vystupující ze zdi – prevéty. Lze si je představit jako malou komůrku umístěnou v jednotlivých komnatách, ve společenské místnosti, v hradním obvodu nebo „záchodové“ věži. Tajuplný název pochází z latinského sousloví locus privatus, doslovně jej můžeme přeložit jako „soukromé místo“. Prevéty jako takové ještě neobsahovaly žádný splachovací mechanismus, fungovaly tedy na principu gravitace. Odpad většinou končil a shromaždoval se v hradním příkopě či přilehlém potoku nebo řece. Na autentický středověký prevét se můžete podívat například na hradech Kašperk, Pernštějn či Šternberk. Za podobu dnešních toalet můžeme vděčit Siru Johnu Haringtoovi, který je označován za „otce“ splachovacího záchodu. Jeho unikátní koncepce vznikla již ve viktoriánské éře, ale skutečná funkční podoba záchodů poháněných hydraulikou byla zaznamenána až o 200 let později.
WC tradice napříč kulturami
V současnosti je pro nás přirozené a naprosto běžné mít v každé domácnosti toaletu. Na celém světě však existuje pestrá škála druhů záchodků a také principy jejich užívání. Pokud máte v plánu dobít baterky a načerpat energii ve slunném Řecku, rozhodně si přečtěte následující řádky, abyste se vyhnuli kulturnímu šoku. Právě tato země je proslulá svými striktními pravidly. Na žádném místním WC se totiž nevhazuje toaletní papír do mísy, ale do speciálního koše. Také v dalekém Japonsku hraje hlavní roli přísnost a zásady. V této zemi se nejčastěji setkáte s bidetovými toaletami doplněnými o luxusní příslušenství, jako je vyhřívané prkénko či nastavitelné čištění. Před samotnou návštěvou toalety si nikdy nezapomeňte přezout vaši vlastní obuv za speciální gumované „bačkůrky“, zvyk platí také pro veřejné toalety. Vydáte-li se po stopách orientálních vůní do Arábie, určitě na místním záchodku nečekejte toaletní papír. Místo něj se připravte na pořádné umytí pomocí bidetové sprchy. Tato ruční hlavice je umístěna prakticky hned vedle každé toalety. V Turecku se zase můžete těšit na nezvyklou jámu v zemi, tzv. turecký záchod. Tento druh toaletního zařízení se stále vylepšuje, a proto jsou otvory doplněny také o keramické destičky s vyraženými ploškami nohou. I přesto, že se nám Evropanům může jevit tento způsob krajně nedůstojný, řadí se v rámci celosvětových žebříčků mezi nejzdravější. Tradičně je potřeba si nad tureckým záchodem dřepnout, což má pro naše střeva, dle odborníků, přímo blahodárné účinky. Obdobné toalety v hojné míře využívají také ve Francii a Itálii.
Deluxe toalety, bidety i chalupářský styl
Jistě jste již v éteru zaslechli slovo bidet a nyní si možná marně lámete hlavu, do jaké sféry jej přiradit. Jedná se o speciální, nízké umyvadlo se zabudovanými vodními tryskami, které slouží k umytí místo toaletního papíru. Samotný vynález prvního bidetu lze datovat již do roku 1710, byl určen pro královskou rodinu a původně měl své místo v ložnici. V dnešní době mají spotřebitelé možnost zvolit si z celé škály nabídek. Lze si pořídit bidetové toalety nebo pouze bidetová sedátka, která mají zabudované čistící trysky. Smysl bidetů tkví především v jeho zdravotních, hygienických i ekonomických benefitech. Pokud si pořídíte bidet, už nikdy se nemusíte tahat s objemnými rolemi toaletního papíru. Vodní sprcha navíc vyčistí a odstraní mikroorganismy daleko účinněji než papír. Bidet může sloužit také jako prevence vzniku hemeroidů, zpříjemnit „ženské“ dny a zamezit případným nepříjemným projevům inkontinence.
Trávíte nejraději čas v náruči přírody a na své chalupě? Pak na luxus zvaný bidet na chvíli zapomeňte. Pro chvíle pohody strávené na venkově je nejvhodnějším „společníkem“ suchý záchod. Pro všechny romantické duše může mít podobu dřevěné „kadibudky“ umístěné venku, jako vystřižené z filmu S tebou mě baví svět. Mezi další praktické alternativy patří oblíbené chemické či ekologické toalety. Jsou vhodné zejména pro místa, kde není přístup k vodě a chybí kanalizační opatření. Toaleta se „splachuje“ pouze speciálními chemickými přípravky.
Šikovný pomocník zvaný Štokrle
Máte problémy s trávením a čas strávený na toaletě se vám mění v hororový zážitek? Pavel Čučka a Vojta Krajsa jsou kamarádi z vysoké školy a nabízejí pro všechny řešení! Hravý a užitečný nápad Štokrle spatřil světlo světa v roce 2006. Za celým projektem i vznikem stojí Vojtova Crohnova choroba. Toto specifické a zánětlivé onemocnění trávicího ústrojí vyžaduje důsledná terapeutická opatření. Štokrle se proto jeví jako mimořádná kompenzační pomůcka. Princip štokrle spočívá ve speciální poloze dřepu, díky níž je umožněno střevům jemné a přirozené vyprazdňování. O unikátní technice věděly již naše babičky a vřele ji podporují také vědecké studie a odborníci, jako například japonský lékař Ryuji Sakakibara. „Používání polohy dřepu v asijských a afrických zemích může přispívat k velmi nízké incidenci hemeroidů, zácpy a divertikulity.“ Vymazlený a jednotný design štokrlete potěší také všechny milovníky minimalismu. Je vyrobeno z lokálních kvalitních zdrojů, konkrétně z borovicového dřeva, v malé dílně pod křídly organizace Ramus. „Naše mise je zbořit tabu kolem střeva, šířit osvětu a zvýšit prevenci střevních chorob. Ambice štokrlete nekončí záchodem. Chceme přispět k lepšímu střevnímu zdraví v ČR,“ shodují se s úsměvem autoři projektu. A protože ani nám v redakci není naše střevní zdraví lhostejné, jdeme si ihned pár štokrlat objednat přes www.stokrle.cz!
Poo-Pourri: parfém pro vaše wc
Tento vychytaný likvidátor pachů ze směsice přírodních esenciálních olejů vykouzlí i z toalety vůněmi prosycené místo. Poo-Pourri je k dostání ve stylovém balení a v mnoha kombinacích – nově také objevíte svěží mužnou vůni eukalyptu a máty. Vybírat můžete také z limitovaných sad na www.poo-pourri.cz
Aplikace pro každou situaci
Ani v cizím městě nebudete ušetřeni a jednou za čas si budete muset odskočit. K tomu vám pomůže šikovná aplikace WC kompas, která za vás vyhledá pomocí GPS nejbližší variantu úlevy ve vašem okolí. S nápadem přišli pacienti s nespecifickými střevními záněty IBD.
Aby aplikace byla perfektně použitelná, je potřeba pravidelných uživatelů, kteří mohou v mapě zaznačit nové toalety a ty stávající komentovat. Aplikaci si můžete stáhnout na App Store, Google Play nebo přímo přes www.wckompas.cz
Na stopě veřejných záchodků
Každému z nás se už někdy přihodilo, že potřeboval v centru odběhnout na toaletu a ona zoufale nebyla k sehnání. Také my jsme se snažili najít veřejné záchodky a zjistit jejích stav. Pokud nechcete využít služeb veřejného záchodu na hlavním nádraží, stane se hledání toalet v Olomouci dobrodružnou misí s nejasným výsledkem.
Pro všechny, kteří neoplývají časovým fondem ani trpělivostí, bychom za celou redakci vřele doporučili návštěvu jakékoliv kavárny, popř. kina, ve kterém vám za drobný poplatek umožní využít jejich toalety.
Můžete směle využít také veřejnou toaletu v každém nákupním centru či na úřadech. Ať už tedy využijete jakoukoliv možnost, vybavte se antibakteriálním gelem a desinfekčním přípravkem.
Oslavte svátek toalet!
Čistota a hygienické návyky by měly patřit ke každodenní rutině. Ne v každé zemi tomu tak je. Připomeňme si naše denní intimní rituály 19. listopadu, kdy se koná Světový den toalet!
A pokud vás zaujali předchůdci toalet a chtěli byste se jedním kliknutím stát na chvíli součástí této unikátní historie, neváhejte a navštivte on-line muzeum historických nočníků a toalet na www.muzeumnocniku.cz. Soukromou sbírku čítající více než 2000 exponátů vlastní Renata Sedláčková a Jan Sedláček.
