[OL]4you na

Svatý týden: Co znamenají názvy jednotlivých dní?

Velikonoce nejsou jen o barvení vajíček a pomlázce. Každý den Svatého týdne má své kořeny, význam i název, který vychází z tradic předávaných po generace. V roce 2025 připadá Velikonoční neděle na 20. dubna. Co tedy znamenají jednotlivé dny před tímto datem, proč bychom je měli znát a jaké velikonoční tradice se k nim vážou?

Svatý týden: Co znamenají názvy jednotlivých dní?
Foto: Freepik

Velikonoce patří k nejdůležitějším křesťanským svátkům, slaví se v období jarní rovnodennosti a jejich přesné datum se odvozuje od lunárního kalendáře. Velikonoční neděle je první neděli po prvním jarním úplňku – v roce 2025 to bude 20. dubna.

Před samotnou Velikonoční nedělí předchází Svatý týden, který začíná Květnou nedělí a vrcholí Velikonočním pondělím. Každý den tohoto týdne má svůj tradiční název a význam, který často odráží nejen křesťanskou symboliku, ale také lidové zvyky a obyčeje.

Květná neděle – 13. dubna 2025

Oslava příchodu Ježíše do Jeruzaléma

Květná neděle zahajuje Svatý týden a připomíná slavnostní vstup Ježíše Krista do Jeruzaléma. Lidé tehdy mávali palmovými ratolestmi, u nás se proto posvěcují větvičky (kočičky), které symbolizují ochranu domova. V minulosti se jim přisuzovala magická moc, například chránily před bouřkami či nemocemi.

 

Modré pondělí – 14. dubna 2025

Den klidu před velikonočním úklidem

Modré pondělí není spojeno s žádnými náboženskými obřady. Dříve to byl den bez těžké práce, lidé si odpočinuli před náročnějšími přípravami svátečního týdne. Název možná pochází z barvy mešních rouch nebo z malované výzdoby v kostele.

 

Šedivé úterý – 15. dubna 2025

Úklid a očista domácnosti i duše

Tento den býval tradičně zasvěcený úklidu. Zametaly se pavučiny, čistily se komíny a domy se připravovaly na svátky. Šedivý název mohl odkazovat na prach a šedou barvu od sazí. V lidové víře mělo jít také o symbolické očištění od hříchů.

Tip na velikonoční tradice: Využijte Šedivé úterý k tomu, abyste doma vymetli starý prach, nejen fyzicky, ale i obrazně. Zbavte se zbytečností a dejte prostoru novému

 

Škaredá středa – 16. dubna 2025

Pozor na zamračené tváře!

Podle biblického příběhu právě ve středu Jidáš zradil Ježíše – odtud název „škaredá“. Říká se, že kdo se na tento den mračí, bude se mračit po celý rok. Lidé se proto snažili být usměvaví, aby odvrátili smutek a neštěstí.

 

Zelený čtvrtek – 17. dubna 2025

Zeleň na talíři a zvony, které odlétají do Říma

Zelený čtvrtek připomíná poslední večeři Páně. V kostelích se naposledy rozezní zvony, podle tradice „odlétají do Říma“ a nahradí je řehtačky. Lidé jedli špenát nebo jiné zelené pokrmy, aby byli zdraví po celý rok. Tato tradice přetrvává dodnes.

Tip na velikonoční tradici: Tradiční špenát, kopřivy nebo medvědí česnek vám nejen připomenou tradici, ale i dodají tělu vitamíny po zimě. Skvělá příležitost pro jarní detox.

Foto: Freepik

Velký pátek – 18. dubna 2025

Den ticha a rozjímání

Velký pátek je dnem hlubokého smutku – Ježíš byl ukřižován. V křesťanské tradici se nekoná mše, ale připomíná se Kristovo utrpení. V lidových zvycích se tomuto dni připisovala magická síla, otevíraly se hory s poklady a voda měla léčivé účinky.

Tip na velikočnocní tradici: Říká se, že voda v tento den léčí a očišťuje. Pokud máte možnost, vyrazte ráno k potoku a opláchněte si obličej – pro zdraví i energii.

 

Bílá sobota – 19. dubna 2025

Oheň, světlo a příprava na vzkříšení

Na Bílou sobotu se připravovalo jídlo na Velikonoční neděli, pekly se mazance a beránci. V kostelech se večer světí velikonoční oheň a zapaluje se paškál (svíce symbolizující Krista jako světlo světa. Bílá barva značí čistotu a naději).

Tip na velikonoční tradici: Symbolický plamínek může představovat nový začátek. Zapalte si svíčku při západu slunce, ztište se a vnímejte klid tohoto dne.

 

Velikonoční neděle – 20. dubna 2025

Radost ze vzkříšení a tradice posvěcených jídel

Kristus vstal z mrtvých – to je hlavní poselství Velikonoční neděle. V Česku se tento den často nese v duchu klidu, návštěv a slavnostního oběda. Na venkově se dříve světila jídla – mazance, vejce i maso – jako poděkování za život a úrodu.

Foto: Freepik

Velikonoční pondělí – 21. dubna 2025

Pomlázka, vajíčka a začátek jara

Snad nejznámější den pro většinu Čechů, pomlázka z vrbových proutků, malovaná vajíčka a šibalka. Symbolizuje očistu, plodnost a zdraví. I když se někdy zdá, že tento zvyk je výlučně „chlapský“, v některých regionech existovaly i dny, kdy ženy „odplácely“ vyšlehání.

Tradice, které stojí za připomenutí

Znalost názvů velikonočních dnů je víc než jen folklor, je to cesta zpět ke kořenům naší kultury. Každý z těchto dnů nese své poselství, příběh a emoci, kterou můžeme i dnes vnímat a prožívat po svém.

Ať už slavíte Velikonoce tradičně, nebo spíš moderně, zastavení se nad významem těchto dnů může přinést novou inspiraci. Třeba i v podobě jarního úklidu, úsměvu navíc nebo domácího mazance s vůní vanilky a citrónové kůry.

reklama