Sportovní Prostějov

Nedostatečné prostory na fyzické aktivity v Prostějově byly ale jen jedním z důvodů motivace Miroslava Černoška pro vytvoření nového sportovního objektu. „Pro mě je sport nedílnou součástí života. Kromě toho, že sportuji celý život, se vlastně sport stal svým způsobem mým živobytím.“ Právě proto ho mrzí, že dnešní děti zdaleka nemají dostatek pohybu: „Nový životní styl – počítače a mobily – vedou mládež k příliš pasivní zábavě a zjišťuji, že ani rodiče, natož školy, s tím nejsou schopni nic udělat.“

Nová sportovní hala sice nespasí životy našich potomků, ale může mládeži výrazně zpřístupnit a přiblížit jejich vztah ke sportu. Víceúčelová hala pro školáky a talentovanou mládež v Prostějově velmi chyběla: „Byla to silná motivace, po ,zásluze oceněná‘ částí opozičních politiků statutárního města Prostějova. Ale podpora Olomouckého kraje a částečně města Prostějova byla pro mne silnou oporou,“ zmiňuje Miroslav Černošek.

Projekt v rukou atelieru-r

V několika minulých číslech jsme vám představovali projekty i realizace olomouckého atelieru-r. Právě ten má totiž na svědomí i Národní sportovní centrum v Prostějově. Zdaleka to ovšem není první sportovní stavba tohoto architektonického studia: „Je pravdou, že se našemu ateliéru podařilo navrhnout a zrealizovat tři stavby, které slouží sportovnímu vyžití. Tou první je tělocvična a venkovní hřiště na její střeše jako součást nové dostavby Slovanského gymnázia v Olomouci. Druhým, rozsáhlejším projektem, je komplex pro Univerzitu Palackého a její Fakultu tělesné kultury pod názvem BALUO. Součástí tohoto areálu je plavecký bazén, sportovní hala, posilovna a také objekt, ve kterém sídlí Centrum kinantropologického výzkumu, v němž, jak název napovídá, probíhá výzkum a analýza pohybu sportovců i veřejnosti. Národní sportovní centrum v Prostějově je tedy v pořadí naší třetí sportovní stavbou. Jedná se o velmi specifickou budovu, která je jedním ze sedmi sportovních center postupně vznikajících v České republice,“ vysvětluje architekt Miroslav Pospíšil z atelieru-r.

První ze sedmi

Původní záměr byl vytvořit sedm „olympijských“ center po celé České republice, jejichž vznik schválil Český olympijský výbor v roce 2013. „V průběhu dalšího vývoje došlo mimo jiné ke změně názvu z ,olympijský‘ na ,národní‘. Podstata záměru však zůstala zachována. Tematicky jsou tato centra zaměřena převážně na výchovu talentované mládeže. Každé z nich se orientuje na konkrétní sportovní disciplíny. Prostějovské centrum je od počátku určeno pro mladé volejbalisty, basketbalisty, tenisty. Tomuto účelu již také nyní slouží,“ zmiňuje Miroslav Pospíšil.

Extraligové turnaje i tribuna pro 300 diváků

„V hale se nachází sportovní plocha, která umožňuje nácvik volejbalu, basketbalu a tenisu. Prostor haly lze rozdělit shrnovací oponou na dvě plnohodnotné části. Navíc lze na podlahu umístit druhou vrstvu podlahoviny určenou pro trénink tenisu. Současně lze v hale pořádat turnaje v basketbalu a volejbalu na extraligové úrovni. Neodmyslitelnou součástí haly je i divácká tribuna s kapacitou přes 300 míst. Samozřejmostí jsou šatny pro sportovce, prostory pro trenéry, klubovna, víceúčelový sportovní a konferenční sál a také prostorné vstupní foyer, které slouží veřejnosti k setkávání, občerstvení nebo zjištění informací o provozu haly,“ popisuje Miroslav Pospíšil.

Z nefungujícho koupaliště fungující sportovní hala

Hala se nachází na severozápadním okraji města Prostějov v místě, kde se dlouho rozkládal nepoužívaný a uzavřený areál koupaliště. Součástí stavby bylo i nové řešení okolních komunikací a vytvoření rozptylové plochy pro pěší veřejnost.

Hmota stavby vychází z jednoduchého kvádru, který je na jižní a západní straně vybrán (vybroušen). Obě tyto fasády tak ustupují zpět oproti hraně střechy a ta vytváří jakýsi sešikmený ,kšilt‘, který kryje obě hlavní fasády před deštěm. Tyto plochy jsou pro návštěvníky pohledově nejvíce exponované a jsou tedy tvořeny lesklou, stříbřitou ,krajkou‘ z tahokovu. Jako kontrast ke zmíněným ušlechtilým lesklým plochám jsou fasády hlavního objemu kvádru na severní a západní straně provedeny z trapézových plechů s povrchovou úpravou v černém matném provedení. Jihozápadní nároží haly je pak na celou výšku fasády prosklené. Za tímto prosklením se nacházejí hlavní prostory pro veřejnost i administrativa haly. Samotná hrací plocha a tribuny jsou umístěny již mimo prosklenou fasádu a jsou osvětlovány přes vnitřní prosklení v pracovnách a také pomocí střešních světlíků.

Nechybí bufet a společenská zóna

V prostorné vstupní hale je umístěna recepce, bufet a odpočinková zóna. Na vstupní prostor navazují také toalety pro veřejnost, zázemí pro zaměstnance objektu a vstup do zóny pro sportovce, která obsahuje šatny, sprchy a toalety.

Součástí je také šatna pro rozhodčí a místnost maséra sportovců. Všechny tyto prostory jsou umístěny pod diváckou tribunou. Vstup do druhého podlaží je navržen ze vstupního foyeru pomocí schodiště a výtahu. Tudy se návštěvníci dostanou na tribunu a do společenské zóny, která obsahuje kanceláře vedení haly a místnost pro tiskové konference. Ta bude sloužit také pro skupinová cvičení. V této části jsou také zahrnuty prostory pro novináře a sportovní hosty s občerstvením, toaletami a malou tribunou umístěnou na jižní straně hřiště. Na protější straně sportovní haly se pak nachází prostor pro pracovny trenérů, kde budou probíhat také schůzky s rodiči malých sportovců.

Sportovní centrum politickým tématem a terčem závisti

Každý projekt je čas od času provázen komplikacemi – ty jsou průvodním jevem každé lidské činnosti. V případě investiční výstavby jsou její nedílnou součástí. „Překvapilo mě, s jakým negativismem  byl a je tento záměr některými lidmi v Prostějově vnímán. Přitom objekt od svého otevření slouží prostějovským dětem. Konkrétně školní mládeži i malým sportovním talentům. Stavba se stala místním politickým tématem. Předmětem zášti, možná závisti. Zcela byla upozaděna skutečnost, že zde, v bývalém okresním městě, má vzniknout sportovní areál pro mládež s téměř stoprocentním finančním zajištěním ze státního rozpočtu,“ říká architekt.

Od projektu k realizaci

Od začátku projektu až do dnešního dne, kdy hala stojí a je v provozu, se ušel dlouhý kus cesty, kterou Miroslav Pospíšil komentuje: „Projektování i samotná realizace jsou tvůrčí procesy, během kterých se věci technicky dopřesňují. Vždy je nutné reagovat na aktuální situace. Nicméně od finální podoby architektonické studie až po dokončenou stavbu se nezměnilo prakticky nic. O tom se lze snadno přesvědčit na našem webu www.atelier-r.cz, kde jsou k vidění vizualizace z architektonické studie a také fotografie z dokončené stavby. Na shodě mezi oběma fázemi vývoje si s mými partnery hodně zakládáme.“

Výsledek na jedničku

Autor u každého projektu vnímá při realizaci velmi kriticky všechny zdánlivě nepatrné nedostatky. Nejinak je tomu u Miroslava Pospíšila z atelieru-r: „I přesto jsem společně s architektkou Dariou Johanesovou, která byla za náš ateliér hlavním manažerem projektu, s výsledkem spokojen. Dík za to patří i dodavateli stavby, společnosti OHL-ŽS, a.s., která zde opět prokázala svou profesionální kvalitu.“

A my věříme, že si prostějovské Národní sportovní centrum brzy získá fanoušky i mezi původními odpůrci. V každém případě bude tento areál podporovat  sportovní rozvoj prostějovských dětí a nadějní mladí sportovci zde mohou plně rozvíjet svůj talent.