Už brzy vás budeme moci vidět na Festivalu zdraví, který se koná v kině Metropol. Jak se těšíte?
Moc, protože se setkám se zajímavými lidmi, od nichž se určitě dozvím něco nového v oblasti zdraví. Víte, nikdy se na podobné akce, kam zavítá řada lidí, nedívám tak, že jsem pouze vystupující, účinkující, ale vždy to vnímám jako příležitost k setkání. A na to se hodně těším.
Vím, že téma zdraví a konkrétně duševního zdraví je vám velmi blízké. Co je podle vás zásadní?
Považuju za vědecky dokázanou věc, že psychika přímo ovlivňuje fyzično. A přiznávám, že je pro mě velkým překvapením, že západní medicína se tímto směrem stále neubírá. A když se někomu, kdo má klasické vzdělání v oboru medicíny, náhodou přihodí, že se tímto směrem začne ubírat, musím zmínit například pana doktora Hnízdila, tak je označen za zvláštní raritu. Vzhledem k tomu, jak inteligentní lidé se medicíně věnují, mi to přijde jako neuvěřitelná ignorace. Pro mě to je alfa a omega toho, jak by se mělo přistupovat k životu. Psychika zkrátka přímo souvisí s fyzičnem.
Co pro vás konkrétně znamená duševní rovnováha?
(ani na chvilku nad odpovědí nepřemýšlí) Že zvládáte každodenní situace, do kterých se dostáváte, aniž byste se hroutil a nebyl schopen je přijmout a řešit. Za duševní rovnováhu považuji to, že zůstáváte v klidu, ať už se potkáte s čímkoliv. Někdy ve větším klidu, někdy v menším. Ale nenecháte se vyvést z rovnováhy a nezačnete reagovat z pozice emocí.
Je mi jasné, že u každého platí něco jiného, ale když byste měla hovořit obecně, co byste doporučila lidem, kteří by v sobě rádi našli určitý klid, kteří by se rádi vydali na cestu osobnostní transformace?
Úplně tou nejzákladnější radou, jakou mohu dát, je: udělejte si na to čas. (smích) A opravdu je to tak! Konkrétně u žen často slyším: já na to nemám čas, já si to nemůžu dovolit... Můžete si to dovolit. Dovolte si to, jinak se nic nezmění. Základem je tedy udělat si na změnu čas. Aby se člověk vůbec zorientoval, v jaké se nachází životní situaci, musí si na to udělat čas, jinak to nejde. Musí si najít čas sám pro sebe, čas, kdy bude jen sám se sebou. Nemusí to být dlouho, ale je to základ. A je neskutečné, jaký je to pro lidi problém, jak velká je to překážka. Mají pocit, že si to nemohou dovolit...
Ono totiž obecně najít si čas sám pro sebe je asi to poslední, co lidi napadne…
Ano! Speciálně v dnešní době. Žijeme v klipové době a jsme zvyklí vše dělat rychle. Jsme doslova zblblí. Dvacet let nabíráme pomalinku kila, pak zbaštíme pilulku a myslíme si, že za týden budeme zase hubení, jak to říkají v reklamách. Ne, takhle věci nefungují… (smích)
Vy jste pověstná humorem a neustále dobrou náladou a pozitivní energií, kterou šíříte kolem sebe… Kde ji čerpáte?
Dneska, takřka v mých 47 letech, už můžu říct, že z několika zdrojů. Tím prvním je setkávání s lidmi. Během pandemie mi došlo, že toto je pro mě velkým zdrojem energie. A tím setkáváním myslím nejen setkání s přáteli, ale i s diváky. Preferuji divadlo před kamerou, protože mám ráda živé lidi, odezvu. Mezi jevištěm a hledištěm probíhá velká výměna energie, to je pro mě obrovský dobíječ baterek. Dalším zdrojem je příroda. Mně stačí málo. Mně se líbí, i když prší. (zatímco se Sandra směje pro ni tolik typickým nakažlivým smíchem, její tatínek, hudebník Richard Pogoda, konstatuje, že je bohužel sucho, čímž vyvolává další vlnu smíchu) Takže příroda mi dělá dobře. Cítím, že jsem otevřená, napojená, že jsem schopná z ní nasát energii. A pak je to moje vnitřní spokojenost. To, že jsem se vnitřně pořešila. Tím, že jsem beran, jsem byla hodně divoká, rozstřelená a nesrovnaná. A já na sobě cítím, že jsem si zvládla věci v životě vyřešit a urovnat sama v sobě a nehroutím se. Poznám, že jsem vyrovnaná, že se nehroutím kvůli věcem, kvůli kterým jsem se hroutila dřív. Z toho, jak jsem se zvládla, mám obrovskou radost. A to mi také přináší hodně pozitivní energie. Důvěra v sebe sama je nezbytná věc.
Co je podle vás úkolem života? V čem spatřujete smysl života?
Ve vztazích! Jsem o tom silně přesvědčená a jsem zvědavá, jestli se mi tento názor někdy změní. Dopracovala jsem se do fáze, že vůbec není důležité, kam se "dohrabete" v práci, co dokážete. Ne, to není podstatné. Jediné, co je opravdu důležité a na čem záleží, je, jaké máte vztahy s lidmi, s kterými jste se za ten den potkal, jakou jste zanechal energetickou stopu. Jestli je láskyplná a příjemná, a nebo jestli to je rozrušení či vibrace, které nedělají ostatním dobře. A to, že jste naladili špatnou notu, poznáte... Takže vztahy a schopnost se na sebe napojit je podle mě jediný důvod, proč jsme tady.
Na čem aktuálně pracujete?
V současné době píšu třetí knížku. Je to román, familiář, který je volně inspirován naší bláznivou rodinou. (smích) Do toho chystám šansonovou desku, kde budu zpívat šansony, které psal kdysi můj tatínek s Pavlem Dostálem (někdejší ministr kultury, pozn. red). O desce jsem dlouho mluvila a teď konečně se vše podařilo – mám nachystaný nádherný repertoár, mám muzikanty, prostředky... Těším se moc. A také mě baví, že se mi hodně otevřely akce, jako je právě Festival zdraví, kde nejsem za herečku, ale za Sandru Pogodovou, a vyprávím svůj osobní příběh a předávám ho dál a lidem to určitým způsobem pomáhá. To mě naplňuje asi momentálně ze všeho nejvíc, to mi dělá obrovskou radost. A v tom spatřuji smysl života.
Tak to byla krásná tečka na závěr! Ať se vám daří a na viděnou na Festivalu zdraví.
Díky moc a těším se!
FOTO: archiv Sandry Pogodové
Veškeré informace o Festivalu zdraví naleznete na webu kina Metropol.
