[OL]4you na

Reje a oslavy mají dlouhou tradici. Víte o Masopustu všechno?

Pod slovem masopust si představíme hlavně pestrobarevné masky, masopustní průvod nebo třeba karneval. Ale s jakými tradicemi, zvyky a pokrmy se masopust jako svátek jídla váže? Víte, jaký je ve skutečnosti význam masopustu, kdy letos vypukne a jaké dobroty byste měli rozhodně připravit?

Reje a oslavy mají dlouhou tradici. Víte o Masopustu všechno?

Pro mnoho z nás je masopust dlouhé období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. Pro někoho je masopust pouze označením třídenního svátku na konci masopustního období. Jak to tedy vlastně je?
Datum masopustu si můžete odvodit sami úplně snadno. Důležité je nejprve určit termín Velikonoc, což jsou (stejně jako masopust) pohyblivé svátky. Velký pátek každý rok připadá na první pátek, který následuje po prvním jarním úplňku. Pak už si lehce odvodíte datum, na které připadá Popeleční středa a další masopustní dny. Postní doba sice oficiálně trvá čtyřicet dní, Popeleční středa představuje 46. den před Velikonoční nedělí. A to proto, že součástí půstu je také šest nedělí, které se do postní doby nezapočítávají. Neděle se za postní dny nepovažují.
Velký pátek v letošním roce je stanoven na 15. dubna, v neděli 17. dubna budeme slavit Boží hod a 18. dubna Velikonoční pondělí. Začátek masopustu připadá na svátek Tří králů, který je 6. ledna. Masopustní neděle se letos slaví 27. února, masopustní pondělí 28. února a masopustní úterý 1. března. O den později pak následuje Popeleční středa.

Jak je to s významem slova masopust? Jak už název napovídá, masopust opravdu vychází ze slovního spojení románského původu „opustit maso“. Dokazuje to například italské slovo carnevale, složené ze slov carne = maso a levare = odložit. Tento výraz dal vzniknout i slovu karneval.

Proč se masopust slaví?
Původ masopustních oslav vychází z tradic římského náboženství. Začátek nového roku ve starověku souvisel s vegetačním cyklem přírody. Březnový příchod jara si lidé spojovali s různými bůžky plodnosti. Velmi známé jsou římské bakchanálie, pojmenované podle římského boha, patrona vinné révy a hodování, Bakchuse. Stejně jako bakchanálie, saturnálie oslavovaly boha zemědělství a sklizně Saturna nebo luperkálie spojené s pastevectvím, plodností a rituální očistou. Oslavy spojené s příchodem nového vegetačního roku jsou známé také jako oslavy předjaří, které dály základ masopustním radovánkám.

V Čechách i na Moravě jsou masopustní reje a oslavy známe již ze 13. století. Z dobových záznamů se dá dočíst, že se jednalo o lidovou zábavu, která se nezamlouvala různým mravokárcům a aktivně proti ní bojovali. Narušení svátku se jim nepodařilo i z důvodu, že se ho s oblibou účastnili ti nejchudší stejně jako tehdejší panovníci.
V minulosti masopust zahrnoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Byl to čas, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, a byl proto spojený s různými tanečními zábavami, zabijačkami, oslavami, ale i svatbami. Poté totiž následoval čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, kdy se lidé zříkali jídla a dalších radovánek.

Přípravy na masopustní oslavy tradičně vypukly na Tučný čtvrtek před samotnou masopustní nedělí. V ten den se začínaly chystaly hlavně zabijačky a další nezbytnosti. Jeho název tučný nebo také tučňák vychází z pověry, aby lidé měli celý následující rok hodně sil, měli by dnes hodně jíst a pít. Klasickým pokrmem tohoto dne bylo knedlo-zelo-vepřo.

Veselí začalo na masopustní neděli plnou zábavy, tancovaček a hodování. Někdy se jí říkalo taneční neděle. Známé jsou také Jalové hody, které pořádaly ženy samy pro sebe. Tancovat se vydrželo většinou až do masopustního pondělí. Mezi oblíbené masopustní zvyky pondělí patřily mužovské bály určené pouze pro ženaté a vdané. Na těchto bálech bylo zvykem při tanci hodně vyskakovat, jelikož se věřilo, že jak vysoko selka vyskočí, tak vysoko jí v následujícím roce poroste obilí a další úroda.

Vrcholem masopustních oslav bylo každoročně masopustní úterý. Vesnicí nebo městem procházel tradiční průvod maškar, který se zastavil v každém stavení za zpěvu, muziky, tance, taškařic a hodování. Nápadité maškary byly odměňovány výslužkou. Průvody se neobešly bez medvědáře s medvědem na řetězu. Ten během obchůzek tančil s hospodyňkami, aby jim jako symbol plodnosti zajistil dobrou úrodu. Oblíbenou maskou byla kobyla tvořená dvěma osobami, také šašek, kominík se žebříkem, bába s nůší nebo myslivec. Průvod byl často doprovázen márami s figurínou masopustu. Ta pak byla před celou vesnicí odsouzena a veřejně popravena. Masopustní zábava skončila úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a veselící dav se rozešel do svých domovů. Nastala Popeleční středa a s ní i přísný čtyřicetidenní půst před blížícími se Velikonocemi. Pouze na několika málo místech se dodržoval „pytlový čtvrtek“, kdy se dojídaly poslední zbytky a vše se takzvaně zpytlovalo.

Bujaré masopustní oslavy nejsou doménou pouze českých měst či vesnic nebo evropského kontinentu. V mnoha zahraničních zemích, včetně těch exotických, se masopust slaví v podobě velkolepých karnevalů. Ani tam se neobejde bez hudby, tance, šílených masek a dobrého jídla. Nejslavnějším karnevalem je jistě ten benátský, jehož počátky sahají až do 11. století. Nejoblíbenější karneval v Německu se koná v Kolíně nad Rýnem. Oslavy začínají již ve čtvrtek na tradiční Karneval žen. Dívky, paní i starší dámy v noblesních či bláznivých kostýmech tropí v ulicích kolemjdoucím různé vylomeniny. V karnevalovou sobotu a neděli procházejí průvody vojenských sborů v pestrých barvách, koná se večerní přehlídka duchů, volí se karnevalový princ a během slavnostního průvodem se ulice zaplní tisícovkami tanečníků na alegorických vozech. Vůbec nejznámějším a také nejvelkolepějším karnevalem na světě je momentálně ten brazilský v Riu de Janeiru. Pětidenní festival spojený s obrovskými průvody oživuje každoročně město hudbou a tancem v rytmu samby.

Dobré jídlo je základem masopustu
Jak bylo řečeno, k masopustu patří i dobré jídlo. Pusťte se do kynutých moučníků. Vyzkoušejte třeba Bystřický vdolec nebo posvícenské koláče. Nezapomeňte ani na klasické Honzovy buchty. Už jste někdy zkoušeli domácí koblihy a povidlové vdolky? Ty vaše vám budou chutnat dvojnásob. Masopustní koblihy můžete smažit v oleji nebo se dají upéct v troubě. Boží milosti jsou typicky smažené křehké pečivo, kterému se také říká křehotiny. Připomínají vánoční cukroví, ale smaží se jak na masopustní neděli, tak o Velikonocích pro koledníky.
Pro masopust jsou typické tučné pokrmy převážně z vepřového masa. Oblíbené jsou jitrnice, jelita, tlačenka, škvarky, ovar i zabijačkové polévky. K většině pokrmů se podává kysané zelí. Takže své místo má vepřo-knedlo-zelo, zelné a škvarkové placičky nebo segedínský guláš.

 

reklama