Nemůžu to popřít – odpoledne strávené na hasičské záchranné stanici na Schweizerově 91 v Olomouci bylo pro mě obrovským zážitkem. Na chvíli jsem měla možnost cítit se jako parťák hasičů, kteří denně vyjíždějí k požárům, nehodám i kuriozním situacím. A abychom mohli více proniknout do tohoto „poslání“, vyzpovídali jsme pro vás krajského ředitele HZS Olomouckého kraje, plk. Ing. Karla Koláříka:
Kdy jste se rozhodl stát se hasičem a proč jste si vy vybral tuto těžkou práci?
Můj vztah k hasičům výrazně ovlivnily dvě skutečnosti. Jednak jsme měli hasičské kořeny v rodině a hlavně jsem se v sedmi letech dostal k mladým hasičům v sousední obci Dobrochov. Zde jsme měli výborné vedoucí, kteří nám připravovali celoroční program, vedli nás k všestrannosti, předali nám spoustu vědomostí, byli jsme úspěšní na soutěžích a především v nás utvářeli vztah a úctu k hasičskému řemeslu. Ve starším věku jsem pokračoval u dobrovolných hasičů v Brodku u Prostějova. Vazba na hasiče byla tak silná, že po absolvování gymnázia jsem měl jednoduchou volbu, studium oboru technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu na VŠB v Ostravě.
Je stále zájem o práci hasiče?
Zájem je stále vysoký. Počet žadatelů o přijetí mnohonásobně převyšuje počet skutečně přijatých. Vzhledem k tomu, že poslední roky se početní stavy výrazně nemění, jsou nová přijetí sporadická a vždy v souvislosti s odchody příslušníků ze stávajících míst.
Před 70 lety v září poprvé začal v Olomouci lidem pomáhat profesionální hasičský sbor... V jakém prostředí a za jakých podmínek pracovali hasiči dříve? Lze výkon jejich služby porovnat s prací kolegů v současnosti?
Je těžké srovnávat minulost a současnost. Každá doba byla něčím specifická. Základní poslání bylo a je určitě stejné, pomáhat druhým v nouzi. Zatímco až do konce osmdesátých let bylo přes 90 procent zásahů na požáry, dnes je to zhruba jen 17 procent činnosti a výrazně narostly jiné typy událostí. Například počet zásahů u dopravních nehod převyšuje počet požárů. V souvislosti s rozvojem techniky, technologií a situací ve světě se neustále objevují nová rizika, na která je třeba se připravovat odborně i materiálně. Z tohoto důvodu je dnešní vybavení hasičů určitě podstatně širší než v minulosti. Naši předkové, kteří stáli u zrodu profesionálních hasičů v Olomouci, by se asi divili, kde všude dnes jejich současní kolegové zasahují a co řeší. Za zmínku určitě ještě stojí porovnání ochranných pomůcek zasahujících hasičů, ochranných obleků, přileb, rukavic, bot, dýchacích přístrojů apod., které je dnes na mnohem vyšší úrovni než v minulosti.
Vzpomenete si na nějaký kuriózní či emotivní výjezd v Olomouckém kraji, který vám utkvěl v paměti?
Škála zásahů je velmi široká a kromě tragédií, které provází většinu z nich se občas objevují i případy úsměvné. Když se zeptáte kteréhokoliv výjezdového hasiče, tak vám obratem vysype z rukávu řadu příběhů jak kuriózních, tak emotivních. Určitě nejlépe se vzpomíná na příběhy se šťastným koncem, protože tam si člověk naplno uvědomí smysl tohoto povolání. Mě osobně se velmi silně vryly do paměti povodně v roce 1997. Byla to svým rozsahem naprosto nová situace. Vždyť jen v okrese Olomouc zasahovaly záchranné týmy z 33 okresů. Z dnešního pohledu je skoro neuvěřitelné, jak se za tehdejšího stavu vybavení a krizové legislativy podařilo situaci zvládnout. Pro zajímavost, v době povodní měli hasiči v okrese Olomouc jeden mobilní telefon. V kontextu s dneškem docela úsměvné.
Ve kterém období v roce je nejvíce výjezdů? A jedná se o požáry nebo jinou činnost hasičů?
Pokud se podíváme do statistik, každým rokem zasahujeme u téměř stejného počtu výjezdů. Přesto však některá období přináší typické zásahy. Na začátku jara to jsou požáry trav a travních porostů, v létě hasiče zaměstnává bodavý hmyz (včely, vosy, sršni) a požáry související se žňovými pracemi. V zimním období, zejména pokud jsou nepříznivé klimatické podmínky, roste počet výjezdů k dopravním nehodám.
Mají hasiči nějaké povinné tréninky pro udržení fyzické kondice, kterou k výkonu práce určitě potřebují?
Součástí každé 24 hodinové směny jsou dvě hodiny fyzické přípravy, tedy pokud to situace dovolí. Drtivá většina hasičů je však sportovně založena a pečuje o svoji fyzickou kondici intenzivně i v době mezisměnového volna.
Dolehne někdy na hasiče stres z práce? Přece jen se pohybujete v prostředí plném stresu, neštěstí, potkáváte dokonce se smrtí... Nechají se někdy strhnout emocemi?
Určitě ano. Při výkonu povolání se setkávají neustále s neštěstím ve všech jeho možných podobách. Vidí, jak lidé přicházejí o majetek při požárech, či jiných živelních pohromách, vyprošťují zraněné a mrtvé při dopravních nehodách, zachraňují osoby v nejrůznějších situacích, nezřídka jsou svědky tragických příběhů umírajících osob před zraky jejich blízkých. To všechno jsou velmi stresující faktory, se kterými se každý vyrovnává individuálně. Obecně platí, že hasiči jsou psychicky odolní, již před přijetím se podrobují psychotestům, v průběhu služby jsou cvičeni na schopnost vyrovnávat se s takovými situacemi, ale je třeba si uvědomit, že i když to nedávají navenek znát, jsou to lidé mnohdy velmi citliví, s vnitřním prožíváním situací. Dlouhodobé působení stresu je samozřejmě škodlivé a může se negativně projevit na zdraví. Co se týká emocí, tak ty do práce hasičů nepatří, protože by mohly negativně ovlivňovat jejich práci, ale při rozmanitosti zásahové činnosti a různorodosti osob, které potkávají, se jim stoprocentně vyhnout nedá.
Jsou hasičské zásahové obleky kompletně nehořlavé, nebo i samotní hasiči musí dbát na svou bezpečnost v ohni?
Zásahové obleky jsou sice vyrobeny z nehořlavého materiálu, jsou řešeny jako vícevrstvé s nesnadno hořlavou tepelnou vložkou a prodyšnou membránou, ale přesto je nutné dodržovat zásady bezpečného pohybu na místě požáru. Obleky poskytují ochranu před vysokou teplotou, tepelným zářením a plameny, ale ne dlouhodobě. Kromě standardních zásahových obleků mají pro pohyb v ohni hasiči ve výbavě ještě protižárové obleky, které se však v praxi využívají minimálně.
Jsem přece jenom žena a spíše laik, tudíž vám tato otázka přijde možná příliš obecná, ale přece jenom – kolik může být stupňů např. při požáru v rodinném domě?
Na to se nedá jednoduše odpovědět. To závisí na mnoha faktorech, například na druhu a množství hořícího materiálu, velikosti prostoru, přívodu vzduchu, odvodu spalin apod. Teplota se navíc mění v čase. Velmi zjednodušeně se dá říci, že se bude nejčastěji pohybovat v rozmezí od 500 do 700 °C. Pro ilustraci ještě uvedu, že teplota plamene dřeva se pohybuje kolem 1100 °C.
Pořádají hasiči pravidelné dny otevřených dveří, aby mohli lidé „nakouknout“ pod pokličku vaší práce?
Dá se říci, že dny otevřených dveří jsou na stanicích HZS Olomouckého kraje standardní záležitostí. Většinou jsou spojovány s pátky třináctého, kdy je vyhlašujeme v celém kraji, ale jsou často organizovány i individuálně po stanicích. Kromě toho navštěvují požární stanice běžně žáci škol, od mateřských až po vysoké, či jiné skupiny dětí. S velkým zájmem se setkala akce pro seniory, kterou pořádalo město Olomouc, a kdy jednou ze zastávek v programu byla centrální požární stanice v Olomouci. Častá je rovněž prezentace práce hasičů na veřejnosti, například v rámci dnů bezpečnosti.
Může se stát hasičem i žena? Jaké jsou předpoklady a podmínky pro to, stát se hasičem?
Dnes již to možné je. V minulosti bránila ženám stát se výjezdovou hasičkou zdravotní vyhláška, ale tato bariéra před časem padla. Nutno však přiznat, že na smíšené výjezdové jednotky nemáme v současné době upraveny stanice. V Olomouckém kraji, konkrétně v Konici, máme velitelku stanice, která v případě potřeby slouží ve výjezdové jednotce. Zcela běžné je, že máme ženy v uniformách v jiných oblastech působení HZS, tedy na prevenci, krizovém řízení, na operačním a informačním středisku apod. Podmínkou pro přijetí do služebního poměru je stáří minimálně 18 let, dosažení požadovaného stupně vzdělání (výjezdový hasič minimálně maturita) bezúhonnost, zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost. Přijímací řízení je vícestupňové a z uchazečů, kteří splní všechna požadovaná kritéria, se na základě výsledků sestaví pořadí pro přijetí.
Hasiči v letošním roce, tedy přesně 18. září oslaví 70 let od založení, připravujete nějaký zábavný program pro širokou veřejnost?
Ano, tento den bude Horní náměstí v Olomouci patřit hasičům. Bude připraven celodenní program pro školy a veřejnost. Kromě vystavené techniky budou k vidění ukázky zásahové činnosti, bude prezentována preventivně výchovná činnost, organizovány soutěže pro děti. Chceme dětem připravit i mini verzi soutěže TFA (nejtvrdší hasič přežívá), kdy si budou moci vyzkoušet roli hasiče. Součástí programu bude i oficiální část věnovaná připomenutí výročí, služební slib nových příslušníků a předávání medailí. V tomto období zavítají do Olomouce rovněž delegace hasičů z Polska, Slovenska a Holandska.
____________________________________________________________________________
Plk. Ing. Karel Kolářík
Plk. Ing. Karel Kolářík se narodil v roce 1966 v Prostějově. Až do roku 1989 bydlel v Brodku u Prostějova, odkud se přestěhoval do Olomouce. Je ženatý, má dvě dospělé děti a dvě vnučky. Mezi jeho záliby patří sport, cestování a hudba. Požární ochraně se věnuje celý svůj dosavadní profesní život. K hasičům v Olomouci nastoupil bezprostředně po absolvování vysoké školy v roce 1989.
