Mému rozhodnutí ovšem předcházelo mnoho otázek a mylných domněnek, které mě donutily domluvit si schůzku s vrchní sestrou olomouckého plazmaferetického centra sanaplasma, paní Martinou Caudrovou. Ona sama sem před pár lety začala chodit jako dárkyně a časem se stala nedílnou součástí zdejšího týmu. Chápe tedy mou touhu a trpělivě odpovídá na všechny moje zvídavé dotazy...
Co je vlastně krevní plazma?
Lidská krev se skládá z krevní plazmy a krevních tělísek (červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky). Krevní plazma tvoří více než polovinu objemu krve. Objem plazmy u dospělého člověka je kolem tří litrů, což představuje zhruba 5 % tělesné hmotnosti. Více než 90 % plazmy tvoří voda a jsou zde obsaženy životně důležité látky jako ionty, cukry, tuky, enzymy, hormony, vitaminy, protilátky a další plazmatické bílkoviny. Jedná se o transportní médium pro různé látky, podílí se mimo jiné na krevním srážení a na obranyschopnosti organismu proti infekcím.
Pro současnou medicínu je lidská plazma získávaná od dárců nenahraditelná. V centru sanaplasma Olomouc se plazma získává pomocí přístroje, který odděluje plazmu od krevních tělísek a nazývá se separátor. Proces odběru plazmy na separátoru se jmenuje plazmaferéza. Z odebrané plazmy od dárců se po zpracování získávají bílkoviny důležité pro léčbu mnoha chorob. Jako krevní deriváty se označují bílkoviny lidské plazmy izolované a protiinfekčně ošetřené v rámci zpracování plazmy farmaceutickými společnostmi.
Kdo plazmu potřebuje?
Léčbu krevními deriváty medicína využívá k ošetření pacientů v každodenní praxi – u naléhavých případů po autonehodách, u pacientů po velkých traumatech, při šoku, při rozsáhlých operacích či popáleninách. Léky z plazmy jsou léčeni pacienti s řadou vrozených i získaných onemocnění. Mnoho pacientů je na tuto léčbu zcela odkázáno – závisí na ní jejich životy. Mezi ně patří např. lidé s poruchami krevní srážlivosti, lidé trpící imunitní nedostatečností a autoimunitními onemocněními, lidé s nedostatkem alfa-1 antitrypsinu (s geneticky podmíněnou rozedmou plic). Krevními deriváty mohou být např. léčeni i lidé s poruchou funkce ledvin nebo jater, těhotné ženy s Rh inkompabilitou.
Jak se dostane plazma k pacientům?
„V centru sanaplasma odebíráme pouze plazmu, ze které se vyrábějí léky. Rozhodně tedy nekončí v žádných jiných přípravcích ani v žádné kosmetice,“ vysvětluje sympatická sestřička.
Díky tomu, že je Česká republika velkým zásobovatelem krevní plazmy, máme neomezený přístup k lékům, které se z plazmy vyrábějí. Ne každá země se tím může pochlubit – legislativa totiž v některých evropských zemích neumožňuje vznik nestátních odběrových center krevní plazmy, a tím může být dostupnost krevních derivátů v některých obdobích náročnější. V případě, že vyčerpají určené množství na dané období, nezbývá jim nic jiného, než čekat, až budou léky zase dostupné. Asi není nutno zmiňovat, že zdravotní stav se vás asi ptát nebude, jestli je dostatek léků... „Každý dárce tak přispívá k tomu, že se lidé, kteří potřebují léky vyrobené z plazmy, k těmto lékům dostanou,“ říká Martina Caudrová.
Darování plazmy = dar života
Bílkoviny v krevní plazmě jsou velmi důležité při léčbě mnoha chorob. Řadu z nich nedovedeme uměle vyrobit, a jsme proto odkázáni na jejich získávání z krevní plazmy dárců. Lidská plazma obsahuje více než 100 různých bílkovin. Albumin se používá např. při velkých krevních ztrátách (úrazy, operace), při rozsáhlých popáleninách, při poruše funkce ledvin či jater. Alfa-1 antitrypsin (AAT) je důležitý pro správné fungování plic a jater – při jeho nedostatku nebo chybném vytváření v organismu může vzniknout závažné poškození těchto orgánů. Pro léčbu jednoho pacienta s nedostatkem AAT je na jeden rok potřeba až 900 odběrů plazmy od dárců, jedná se o velmi nákladnou léčbu vázanou na specializovaná centra. Imunoglobuliny jsou protilátky, které hrají důležitou roli v obranyschopnosti organismu. Při jejich nedostatku je imunitní systém oslaben a je náchylný k infekcím. Léky z plazmy pomáhají pacientům s imunitní nedostatečností vrozenou nebo získanou, u autoimunitních, systémových a neurologických chorob. Hyperimunní globuliny se používají např. při léčbě vztekliny, tetanu, u pacientů na dialýze a u příjemců transplantovaných orgánů. Faktory krevního srážení – jejich pokles nebo absence vede k poruchám srážlivosti. Některé faktory lze získat z krevní plazmy, např. fa VIII a IX. Jejich nedostatek v organismu je příčinou závažné krvácivé choroby zvané hemofilie. Koncentráty koagulačních faktorů jsou život zachraňujícími léky při léčbě krvácení u těchto chorob a jejich pravidelné podávání umožňuje hemofilikům vést téměř normální život. Na léčbu potřebnou pro jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů dárcovské plazmy. Antitrombin III (AT III) se podílí na regulaci srážení krve. Deficit AT III se projevuje vyšším sklonem ke vzniku krevních sraženin.
Důvodů dostatek, jdu do toho!
Co se děje s odebranou krevní plazmou dárců už je mi tedy jasné – teď ještě zjistit, zda můžu být dárcem i já. V sedmnácti letech jsem prodělala mononukleózu a od té doby jsem žila v domnění, že krev nebo jakékoli její části nebudu moci už nikdy darovat. Po konzultaci s MUDr. Alicí Drábkovou se však dozvídám, že u mononukleózy je vyřazení z dárcovství pouze dočasné, a to konkrétně na rok po vyléčení. Ani onemocnění štítné žlázy nemusí být překážkou.
„Kritéria se trošku vyvíjejí – dá se říct, že před několika lety byla mnohem přísnější, např. u alergií. Přijetí či nepřijetí dárce je na posouzení přítomného lékaře, ale zdravotní stav stále musí odpovídat kritériím po posouzení způsobilosti,“ prozrazuje paní doktorka Drábková a dodává: „Dárci musí být primárně zdraví – před odběrem projdou lékařskou prohlídkou, během které se ptáme na všechna onemocnění minulosti, od narození až do darování. Často se stává, že si lidé nepamatují přesné informace – vědí sice, že byli někdy v nemocnici, ale nevědí už proč a kdy. Taková informace je pro nás nedostačující – proto se někdy stává, že potenciální dárce požádáme o lékařskou zprávu, abychom mohli jejich stav kompetentně posoudit.“
Dietní strava a dostatek tekutin
Pokud jste se rozhodli, že chcete darovat plazmu, ideální je objednat se na daný termín, i když v centru sanaplasma berou i dárce neobjednané. Podmínkou ale je, abyste den předem dbali na zvýšený příjem tekutin a netučnou stravu. A přirozeně – žádný alkohol. Domlouvám si tedy termín a začínám být zvědavá, jak celý proces proběhne.
Den D
Jako prvodárce musím vyplnit o něco více dotazníků než dárci, kteří již chodí pravidelně. Darovat krevní plazmu můžete jednou za 14 dní, takže v čekárně při vypisování potkávám zkušené dárce, kteří přátelsky zdraví zdejší zdravotní sestřičky a klábosí o tom, jak se už na odběr zase těší. Uvědomuji si, že jsem tady za celou dobu nepotkala nikoho, kdo by se neusmíval – lidé sem opravdu chodí s dobrou náladou. Jistě tomu přispívá i milý zdravotnický personál.
Když mám všechny potřebné dotazníky vyplněné, posílá mě recepční na lékařskou prohlídku.
S panem doktorem Zbyňkem Kalitou detailně probíráme mou anamnézu a já konkrétně popisuji, ve kterém roce jsem si nechala propíchnout pupík, abych ho o pár let později zase nechala zarůst. Po důkladné prohlídce mě pan doktor propouští do horního patra, kde mě sestřičky vedou k jedné ze zelených futuristických sedaček. Pohodlně se usazuji, chystám si knížku a piju připravený nápoj, který pomáhá navýšit hladinu vápníku, ta může dočasně mírně poklesnout, a slouží zároveň jako prevence nevolnosti.
Sestřička si zkušeně vybere paži s vhodnou žílou a zavádí do ní jehlu. Nejdřív se odebere vzorek krve na testy a pak už krev proudí v cyklech do separátoru, ve kterém je krevní plazma oddělena od červených krvinek a dalších krevních tělísek. Ty jsou pak vráceny zpět do těla. Na závěr se připojuje také fyziologický roztok, aby pomohl tělu nahradit odebraný objem. Množství krevní plazmy se odebírá podle vaší váhy, já „cedím“ 810 ml. Maximum je 890 ml, ale existuje i váhový limit pro dárce – musí vážit více než 50 kg. Čím nižší je hmotnost, tím se totiž zvyšuje pravděpodobnost nevolnosti. Horní váhový limit pro dárce ale neexistuje – roli spíš hraje fakt, aby se sestřičky dostaly k žilám.
Náhrada nebo sleva na dani? Obojí je možné
Centrum sanaplasma si velmi váží všech dárců a nabízí jim náhradu vynaložených nákladů spojených s odběrem plazmy – až 600 Kč za jeden odběr. „Dárci k nám jezdí z celého Olomouckého kraje a často si berou kvůli odběru v práci dovolenou. Náhrada tak alespoň z části může kompenzovat úsilí a prostředky vynaložené na odběr plazmy,“ zmiňuje Martina Caudrová. Pokud se ale rozhodnete, že finanční odměnu za plazmu nechcete, můžete se stát tzv. bezpříspěvkovým dárcem: „Bezpříspěvkový dárce je ten, který se vzdá odměny za vynaložené náklady spojené s darováním plazmy. Od nás dostane potvrzení, že daroval bezpříspěvkově, a pokud chce uplatnit slevu na dani v daňovém přiznání, tak mu zpětně vystavíme doklad, který doloží k ročnímu vyúčtování,“ doplňuje vrchní sestra centra sanaplasma.
Ať už ale zvolíte jakoukoli variantu, jedno je jasné: budete zachraňovat lidské životy. A při představě, že do 48 hodin můžete mít ve svém těle veškerou krevní plazmu znovu vytvořenou, nevidíme v redakci už žádný důvod, proč bychom si z darování krevní plazmy neměli udělat pravidelnou tradici. Příjemné prostředí centra sanaplasma v olomouckém „Ušatém domě“, které připomíná spíš wellness, se vlastně může stát ideálním prostorem pro netradiční redakční porady. Přidáte se k nám? Pokud je vám mezi 18 a 60 lety, vážíte víc než 50 kg, jste zdraví a máte hodinu a půl volného času, v centru sanaplasma se na vás budou těšit!
Sanaplasma
Sanaplasma, s.r.o., je biofarmaceutická společnost s jedenácti centry na odběr lidské plazmy v České republice. Olomouckou pobočku najdete v ulici Wellnerova 1215/1 (v tzv. Ušatém domě). Objednat se můžete na tel. 587 114 777. Provozní doba je v pondělí, úterý a čtvrtek od 7.30 do 16.00 hodin, ve středu a v pátek od 8.00 do 17.30 hodin a v sobotu od 8.00 do 14.00 hodin.
Před odběrem byste měli jíst netučná jídla a dostatečně pít, aby vám krev pěkně tekla (a nebyla příliš hustá). Více na sanaplasma.cz
