Modré pondělí následuje po Květné neděli, jež je poslední nedělí čtyřicetidenního půstu započatého Popeleční středou. Na Modré pondělí, které je prvním dnem posledního (pašijového) týdne před Velikonocemi, by se nemělo pracovat, což ovšem neplatí pro hospodyně. Ty by naopak měly pokračovat v řádném úklidu domácnosti. Kostely se zdobily stuhami a suknem modrým (barva čistoty a nevinnosti) nebo fialovým (barva, jež vyjadřuje smutek mírněný nadějí). Na stůl se dávalo zelené osení jako hold probouzející se přírodě. Někde se jedly Boží milosti. Dětem a studentům začínaly velikonoční prázdniny.
Název tohoto dne je údajně odvozen od sukna, které zdobí kostely. Nebo prý má kořeny v německém "blauer Montag", které se vžilo pro den po neděli, kdy se lidé bavili a hojně popíjeli. Slovo "blau" tak znamená nejen modrý, ale přeneseně také "opilý" či "neschopný práce".
Po Modrém pondělí přichází Šedivé úterý. Hlavní náplní dne se stává úklid. Šedivá barva má představovat vymetané pavučiny, uklízet se má celý dům. K tradicím tohoto dne patří také bílení stěn. Očista příbytku neměla jen praktický význam, ale symbolizovala, že se z chalupy vymetou všechny "nečistoty" i ve smyslu duchovním. Někdy se hovoří o Žlutém úterý. Podle některých výkladů se toto pojmenování odvíjí od toho, že se po vymetení nepořádku a umytí oken do našeho domu opět dostanou paprsky slunce. A právě světlo a slunce tato barva symbolizuje.
Škaredá středa, Sazometná středa či Svatá středa – den před Zeleným čtvrtkem má hned několik lidových pojmenování. Je připomínkou dne, kdy Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Kristových učedníků, zradil Ježíše za 30 stříbrných. Svého skutku později litoval a ze zoufalství se oběsil.
Škaredá středa byla tradičně ve znamení vymetání sazí z komína. Proto se jí říká také Sazometná. Podle pověry se na Škaredou středu lidé neměli mračit, aby další rok neměli zamračené a škaredé všechny středy. Na Škaredou středu bylo zvykem připravit škaredé jídlo – většinou šlo o placky a různé trhance, tedy pokrmy, které na talíři vypadaly neupraveně. Rovněž se na Škaredou středu pečou takzvané jidáše, které se ovšem mají jíst až následující den.
Pak následuje Zelený čtvrtek. Tento název je odvozen od zeleného mešního roucha, nebo od pověry, že by se mělo sníst něco zeleného. Podle dalšího výkladu vznikl výraz Zelený čtvrtek přesmyčkou z původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) a Gründonnerstag (zelený čtvrtek).
V tento den umlknou zvony, které podle tradice "odlétají do Říma", a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Aby se jejich zvonění něčím nahradilo, procházeli chlapci vesnicí a dělali hluk rozličnými nástroji, jako jsou řehtačky, klapačky, mlýnky a trakaře. Tradičně se pojídají pokrmy, které mají zelenou barvu (to zajišťuje zdraví po celý rok), dokonce se vaří i zelené pivo. A na snídani by neměly chybět jidáše s medem.
Velký pátek je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. V tento den se neslouží mše svatá. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory a skály, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo.
Západem slunce na Bílou sobotu končí postní doba. V tento den se také vrací zvony z Říma. Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny, mnohde se též bílilo.
Neděle - Boží hod velikonoční. V tento den se oslavovalo zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Světily se také pokrmy a hodovalo se.
Velikonoční pondělí. V tento den se v naší zemi chodí tradičně s pomlázkou na koledu. Velikonoční mrskání má ženám zajistit mladost a svěžest po celý rok. Za odměnu dostávají koledníci barvená vajíčka, sladkosti či jiné pohoštění. Tradice se udržuje zejména na vesnicích, ale koledníci jsou vidět i ve městech.
Velikonoce jsou svátkem jara (pro ateisty) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (pro křesťany). Letos vychází Velký pátek na 29. března, Velikonoční pondělí na 1. dubna. K tradicím patří barvení vajíček, pečení mazance a beránka, na mnoha místech nezapomínají lidé ani na pomlázku a s ní spojenou koledu.
Hezké Velikonoce všem!
FOTO: Freepik
