O připravovaném zastřešení paláce hradu Helfštýna si povídáme při naší pravidelné schůzce u kávy s panem architektem Miroslavem Pospíšilem z atelieru-r. Dozvídáme se, co přesně se v nejbližších měsících bude s hradním palácem jednoho z nejvíce navštěvovaných hradů na Moravě dít...
„Na studiích k tomuto záměru jsme začali pracovat asi před dvěma lety. Kromě samotného zastřešení jsme se chtěli pokusit do projektu přinést ještě přidanou hodnotu v podobě nové prohlídkové trasy,“ vysvětluje Miroslav Pospíšil. Provozovatel hradu (Muzeum Komenského v Přerově) chtěl zastřešit zbytek hradního paláce, protože kvůli klimatickým podmínkám objekt chátrá a zhoršuje se jeho technický stav.
Památkový úřad stanovil podmínku, že zastřešení paláce jako takové není možné – leda by se odehrálo bez navýšení stávajícího objemu stavby. Hradní palác je potřeba vnímat jako torzální architekturu a cokoliv se tam odehraje, nesmí převýšit úroveň obvodových stěn. Samotný hradní palác má velmi bohatou historii a prošel rozmanitým stavebním vývojem. Měnily se i počty podlaží paláce. Dle aktuální potřeby zde byla jednou tři patra, později došlo k jejich vybourání a nově byla nahrazena dvěma nadzemními úrovněmi.
„V souvislosti se zastřešením stavby chceme pozvat návštěvníky přímo do útrob hradního paláce a přivést je na úroveň druhého podlaží. Aby se mohli blíže seznámit i se stavebním vývojem hradu a aby mohli číst na vazbách zdiva, jakým vývojem tento objekt prošel. Náš koncepční postoj vychází z respektu k původnímu objektu, jemuž chceme vdechnout nový život. Chceme zachovat důstojnost torza hradního paláce, které se rozkládá nad rovinami Moravské brány, ale zároveň mu chceme vdechnout, díky reverzibilním prvkům moderní architektury, nový život, nového ducha. Nechceme ze starce dělat mladíka vzhledem, ale duchem, tím, co je uvnitř něj, dát nový tep jeho srdci. Chceme mu umožnit, aby nabídl sám sebe lidem, kterým je teď uzavřen, aby jim předal zkušenosti své životní cesty a lidé na oplátku vytvoří živou krev kolující v jeho útrobách, dávající smysl jeho stařeckým dnům.“
Historie hradu Helfštýn
Stavební vývoj hradu započal někdy ve 14. století – za prvního stavebníka hradu je považován rytíř Friduš z Linavy. Už roku 1312 se hrad na úctyhodných 122 let dostává do správy rodu Kravařů. Dalšími známými majiteli byli např. Jan z Mesenpecku, Vok ze Sovince a Albrecht Kostka z Postupic.
Drobný hrádek, který se tyčil na nejvyšším bodě hradního kopce, se postupem času rozšiřoval směrem k nynější obci Týn nad Bečvou a jeho podoba se vždy přizpůsobovala požadavkům konkrétních majitelů. Hrádek se postupně měnil na palác, respektive paláce dva. Lacek z Kravař (1369–1416) propojil dva samostatné paláce svých předchůdců a položil tak základ mladším renesančním dostavbám. Největší architektonickou expanzi pak po sobě zanechali příslušníci rodu Pernštejnů. S přestavbami ale pokračovali i všichni následní majitelé. Nadzemní patro nese stopy celé řady stavebních slohů. Jasně jsou viditelné stavební spáry i zazděné prvky různých období. Znatelné je i několikeré přepatrování a změna velikostí oken. Po slavném majiteli Petru Vokovi z Rožmberka (1580–1593) obývali renesanční palác Bruntálští z Vrbna (1593–1621). Dnešní podoba paláce nese svou skladbou nejvíce prvků právě z tohoto období. Po bitvě na Bílé hoře získal hrad do své správy rod Dietrichsteinů (1620–1909). Místo reprezentativního sídla hrad sloužil jako nedobytná pevnost a sídlo vojenské posádky. Rokem 1656 započalo záměrné boření hradu – rozkaz k boření vydala vídeňská vojenská rada ze strachu před obsazením Helfštýna povstalci. Naopak obava z Turků dohnala držitele hradu k opravám poničených hradeb již po sedmi letech od úmyslných demolic. V současnosti je palác jediným nepřístupným objektem hradního komplexu, pouze v jeho suterénních prostorách dřívějších komnat a sklepů jsou instalované expozice Uměleckého kovářství a Historické mincovny.
Zpřístupnění prostor
Tým atelieru-r se také snaží vyhovět záměru Muzea Komenského v Přerově (tedy provozovatele) a vytvořit větší možnosti prezentace jeho exponátů v parteru (přízemí) i dalších prostorách hradu – ať už se bude jednat o produkty z Hefaistonu, nebo kamenné prvky či fragmenty ze samotného hradu. Návštěvníci by tak při prohlídce mohli chodit v úrovni přízemí i horního patra, což dnes není možné, protože hradní palác je v mnoha částech uzavřen kvůli nebezpečí padání cihel. Dostat se dá přes most na nádvoří, ale nikoliv dovnitř, do hradního paláce.
V paláci se nachází i hradní kaple, která je torzálně dochována, a také nejprostornější místnost (tzv. rytířský sál) – která bude využívána k dalším možným kulturně-společenským účelům.
„Do starých stěn paláce vkládáme novou trasu – okruh, který provede návštěvníka všemi podlažími paláce, i těmi zřícenými, přiblíží ho původním architektonickým článkům, zajímavostem ve zdivu a umožní mu i částečný pohled na palác seshora. Návrh je řešen tak, aby bylo možno procházky palácem variovat, jít různými prostorami, různými směry, vidět stejnou věc zespod i z nadhledu. Chceme návštěvníka navést k myšlence, že i když do paláce přijde podruhé, potřetí, vždy může najít nějakou jinou kombinaci, zajímavý pohled nebo průhled, díky tomu, že zvolil jiný směr, jiné podlaží, jinou variantu prohlídky... Nešlo odolat pokušení nabídnout návštěvníkovi výhledy do širokého okolí a na všech stranách paláce mu připravit možnosti vyhlídek. Všemi směry se otevírá velkolepá podívaná do různých zákoutí Moravské brány – byla by škoda toho nevyužít a nějakou stranu vynechat! Materiály, které používáme, jsou soudobé. Pravdivě přiznáváme, že tuto obnovu navrhujeme a provádíme v druhé dekádě 21. století. Nehrajeme si na gotické ani renesanční stavitele, při vší snaze jimi stejně nemůžeme být. Na druhou stranu vkládáme nové prvky citlivě a obezřetně, aby je bylo možné třeba za 100 let demontovat a hrad mohl znovu někdo oživit jiným způsobem a aby přitom nebyly znehodnoceny historické konstrukce paláce,“ popisuje připravované změny architekt.
Na trase plánovaného okruhu se tak budete moci projít kolem dokola – někde budou rozšířené prostory, někde jen lávky, někde bude půdorys ve větší ploše zastropen. Třeba nad rytířským sálem bude ochoz, který celý obejdete a pak se zase vnitřním prostorem vrátíte do pravé strany hradního paláce.
„Součástí zadání bylo, aby se minimalizovaly zásahy do původních konstrukcí. My budeme nové prvky vkládat do stávajících otvorů. Trasa okruhu povede po kovové nosné konstrukci, kde bude použitý materiál corten. Corten je povětrnostním vlivům odolná ocel se zvětralou povrchovou strukturou ukončené koroze – rzi. Byl zvolen i z důvodu, že tento materiál prošel procesem zvětrávání, jakéhosi zrání, stárnutí a bude skvěle komunikovat se zestárlými historickými stěnami. Corten je také materiál, jehož podstatou je železo. A právě fenomén uměleckého kovářství je s hradem Helfštýnem tak úzce a silně spjatý, že použití železné, potažmo cortenové konstrukce je v podstatě logickým, matematickým výsledkem jednoduché rovnice.“
Sanace jako hlavní úkol
„Důležitou informací je, že navzdory těmto novým konstrukcím, o kterých se bavíme (a které budou nejvíc vidět), je základem celé této zakázky hlavně sanace, stabilizace a záchrana původních konstrukcí. Rekonstrukce se týká všech původních konstrukcí. Součástí realizace je také statická sanace založení jedné části hradu, kde byl prokázán pohyb základového podloží. Na této části projektu s námi spolupracovalo i VUT Brno, které provádělo různá měření a geologické průzkumy, na jejichž základě navrhlo zpěvnění tohoto svahu hradu. Až bude rekonstrukce dokončena, hradní palác by měl být zajištěn na dalších alespoň 150 až 200 let,“ doplňuje Miroslav Pospíšil.
V hradním paláci Helfštýna je zastřešení jedné části, které vzniklo v osmdesátých letech: „Právě diskuse ohledně míry zastřešení mě vedla k tomu, že ne všechny místnosti budou nakonec zastřešeny. Chtěl jsem, aby návštěvník, který tu bude procházet, byl jednou pod střechou, následně bude procházet nekrytým prostorem, a místy zase bude hrad úplně zastřešen. Materiálem, použitým na zastřešení, bude neprůhledné sklo.“
Helfštýn vzkříšený z popela
Helfštýn prodělal v nedávné minulosti zajímavý vývoj, když jej vzkřísili z popela pan profesor Zdeněk Gardavský s paní Marcelou Kleckerovou z Muzea Komenského v Přerově. „Pan profesor Gardavský to uchopil obnovu hradu dosti svérázně a za pomoci tehdejšího hnutí Brontosaurus a v rámci dobrovolných brigád začali hrad v 80. letech obnovovat a vytvořili spoustu nových prvků v duchu neogotiky. Dominantou dnešních dálkových pohledů Helfštýna je takzvaná husitská věž, kterou tam pan Gardavský nechal postavit a která tam nikdy předtím nebyla. I aktuální ochoz byl původně vyšší. Různé části hradu jsou vlastně novodobé prvky. Avšak v dnešní době je nejnavštěvovanější částí hradu právě Gardavského věž. Věříme, že i část hradního paláce bude po rekonstrukci návštěvnicky velmi oblíbená. Pro nás je důležité, aby lidé měli možnost seznámit se s vlastní historií stavby, pokud možno pro ně atraktivní formou. Aby si tam i děti našly něco, co je zaujme – a děti přece milují různé průlezky a průchody...“ dodává Miroslav Pospíšil. Sanace Helfštýna tak může být alternativou, jak přimět veřejnost ke vnímání nejenom historie, ale i architektury jako takové.
Společná příprava
Je úžasné, že se vlastník tohoto objektu (Olomoucký kraj) ke kroku sanace Helfštýna odhodlal: „Jsme velmi rádi, že se nám podařilo vytvořit tým – nás projektantů, zástupců Olomouckého kraje, ale také památkářů, kteří se aktivně účastnili všech jednání, protože ruku v ruce s nimi jsme hledali optimální metody pro obnovu jednotlivých partií paláce,“ říká vděčně pan Pospíšil.
„Navržené architektonické řešení nutně bude muset být doplněno vhodným průvodcovským programem, informačně vzdělávacím systémem a vhodně volenou a ztvárněnou, nejlépe interaktivní, expozicí, což poskytne návštěvníkovi informace o jednotlivých prostorách, o jejich historickém vývoji, o hodnotných prvcích a detailech, o činnostech a způsobu života obyvatel paláce apod. Estetická a uživatelská hodnota, nápaditost, vtipnost a originalita bude mít velmi významný vliv na výslednou kvalitu prováděné obnovy. Výsledek bude symbiózou historické architektury s nově vloženými soudobými prvky, které umocní vjem z původních konstrukcí. Vážíme si přínosu všech partnerů, kteří se s námi na projektu podíleli, a těšíme se na samotnou realizaci stavby, která bude zahájena v nejbližších týdnech,“ uzavírá sympatický architekt a my už se těšíme, až si hradní palác hradu Helfštýn budeme moci projít naživo.
Pokud vám bude stačit zatím procházka virtuální, můžete se podívat na další vizualizace tohoto projektu na www.atelier-r.cz
