Říká se, že na Hromnice zima konečně ubírá na síle a jaru jsme o kousek blíž. Ukliďte vánoční stromečky a betlémy, s Hromnicemi končí i doba Vánoc. V tento den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předci také zapalovali svíčky posvěcené toho dne za bouřek, aby své obydlí ochránily před blesky a požáry.
Na Hromnice o hodinu více? 2. února se sice den neprodlouží o hodinu, ale můžeme si užívat více světla než tomu bylo při zimním slunovratu. Navíc se od slunovratu den neprodloužil jen o zmiňovanou hodinu, ale dokonce ještě o dvacet minut navíc!
A to už stojí za pěknou „hromovou“ procházku, co říkáte? Můžete se vydat například k Hromnickému jezírku na Plzeňsku, u obce Hromnice nedaleko Třemošné. Jezírko je evropským unikátem, zdejší voda je totiž neobyčejná, je to slabý roztok kyseliny sírové. Proto je úplně sterilní a bez života. Díky sloučeninám železa má jezírko načervenalou barvu.
Poblíž Olomouce mezi obcemi Hlušovice a Chomoutov se nachází památný Hromův dub, který vyhrál cenu Strom roku 2010. Dříve patřil k souvislé výsadbě dubů zpevňujících hráze Velkého rybníka. Podle legendy zde kdysi dávno stávala chýše uhlíře Hroma, siláka se zázračnou mocí. Ten se nepodřídil církevnímu pánu a nestal se členem ozbrojené gardy. Muž své stavení raději zapálil a zmizel nadobro v okolních lesích.
Hromnice provází přes 70 pranostik. Není to jen známé pořekadlo „na Hromnice o hodinu více“. Například „na Hromnice půl píce“ má hospodáři připomíná, že zima ještě neřekla své poslední slovo a je třeba mít ve stodole ještě alespoň polovinu zásob sena pro domácí zvířata.“ Další známá jsou: „Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče“. „Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.“
Během svátku se dodržovaly také určité zvyky. Ženy v tento den neměly šít, aby jehla nepřitáhla do stavení blesk. Ten kdo na Hromnice tancoval, vtipkoval či nadával, přivolal na sebe neštěstí.
