Během interaktivní rodinné hry založené na snímání QR kódů v expozici budou hledat zalaminované rostliny s krátkým popisem a QR kódem. Načtení QR kódu přes mobil vás odkáže na video, v kterém vám postava v historickém kostýmu sdělí zajímavosti a důležité informace pro hru. Informace porovnáte s exponátem historického herbáře a posléze s výsledkem dojdete do dílničky, kde si vyrobíte historickou mast nebo lék z bylinek.
Dále vás čeká výstava panelů o historických herbářích z textů katalogu Vědecké knihovny v Olomouci, výstava originálů historických herbářů Zahrada zdraví, otevřená dílna historického knihtisku, kde si vytisknete vlastní tisky podle raně novověkých vzorů, herbář katedry botaniky PřF a největší šiška na světě.
Dozvíte se, jak se vyrábí herbář a jak si vyrobit vlastní. Výrobíte si optické hračky v kreativní dílně nebo šumivé bomby do koupele v laboratoři. Zajímavý program si připravila lektorka Martina Oulehlová, která vás seznámí s herbářem Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.
„V našem herbáři najdeme unikátní sbírku šištic jehličnanů, jejímž pokladem je největší šiška na světě severoamerické borovice Coulterovy (Pinus coulteri). Tu si budou moci návštěvníci potěžkat přímo na místě. Zájemcům ukážeme, jak se herbář správně vyrábí a budete si moci si vyrobit vlastní herbářovou položku. Také uvidí, jak vypadají originální herbářové položky nově popsaných druhů rostlin, které jsou nezbytným důkazem všech úžasných objevů nových druhů rostlin ve vědeckém světě. V odborných článcích, které popisují objev nových druhů rostlin, je uveden akronym herbáře, a tak celý vědecký svět ví, kam se může vydat za studiem pozoruhodných objevů,“ pozvala na program lektorka.
Herbář je nedílnou součástí katedry botaniky od roku 1946 a je registrován v seznamu veřejných herbářových sbírek světa registrovaných v databázi New York Botanical Garden. Je to místo, kde na vás dýchá historie výskytu jednotlivých druhů rostlin z různých území naší republiky i celého světa. Je zde uloženo přibližně sto padesát tisíc herbářových položek cévnatých rostlin, mechorostů, sady trvalých preparátů rozsivek. Nejstarší herbářové položky pochází z 19. století a mezi historicky významné sběratele patří například prof. Josef Dostál.
Akce je pořádána ve spolupráci s Botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.
