V redakci knihy milujeme. Při brouzdání v online i kamenných knihkupectví ale častokrát zjišťuji, že jednoduše nevím, po jaké knize sáhnout. Řvoucí titulky z přebalů knih hýři barvami, nejrůznějšími fonty a štítkami "bestseller". To je všechno sice hrozně hezké, ale ruku na srdce - kdo se alespoň jednou při koupi náhodné knihy nespálil?
Knihy, Lucie a Instagram
Abych se dokázala orientovat v obří změti nejnovějších knižních titulů, vyhledala jsem člověka, co jim opravdu rozumí. Olomoucká knižní blogerka Lucie Koutná knihami prostě žije. Na Instagramu ji můžete najít pod přezdívkou Blonďatá Luc.
Lucie, svoji vášeň ke knihám sdílíte na svém instagramovém profilu pod přezdívkou Blonďatá Luc. Považujete se za knižní influencerku? Co takový člověk vlastně dělá?
Nemám to slovo v oblibě, jelikož v našem prostředí není vnímáno zrovna pozitivně. Dalo by se ovšem říct, že jsem knižní influencer. Spočívá to v tom, že sdílím své názory na jednotlivé tituly, nejčastěji na novinky, a tím mohu své sledující podpořit v zakoupení, případně je od koupě odradit.
Myslíte si, že vliv knižních blogerů a influencerů může výrazně ovlivnit zájem lidí o knihy a čtení obecně?
Nedokáži říct, zda výrazně, ale ovlivnit určitě ano. Pokud na uživatele sociálních sítí neustále vyskakuje tatáž kniha se skvělými ohlasy, může mít větší motivaci si ji zakoupit.
Na svém instagramovém profilu máte více než 4000 sledujících. Jsou to všechno milovníci literatury?
Jelikož nejsem se všemi v kontaktu, těžko se to posuzuje. Jsem v tomto ohledu realista. Domnívám se, že mě někteří lidé sledují například proto, aby získali inspiraci na dárek pro své blízké, případně aby měli tipy pro svou občasnou četbu. Jiní mě sledují i díky fotkám, které přidávám, jak mi už mnohokrát napsali do soukromých zpráv. Líbí se jim fotky z prostředí Olomouce, které v mnohých probouzí nostalgii.
Kdy a jak jste si vybudovala vztah ke čtení?
Lásku ke knihám ve mně budovala má rodina od raného dětství. S úsměvem vzpomínám na okamžiky, kdy mi rodiče, případně starší bratr, předčítali před spaním příběhy kocoura Mikeše od Josefa Lady a další oblíbené pohádky.
Kolik knih za rok asi přečtete?
Okolo sta titulů.
Spolupracovala jste díky blogování s určitým knihkupectvím, vydavatelem či dokonce spisovatelem?
Ano, spolupracuji s několika vydavateli a měla jsem spolupráce i se samotnými autory. Mezi ně patří například Knižní klub, nakladatelství Knihy Dobrovský, Crew a Grada. Z autorů jsem spolupracovala s Martinem Rouskem, Denisou Cziglovou, Lukášem Vavrečkou a pár dalšími.
V knihkupectví jako v bludišti textu
Lucie, na trhu jsou stovky, dokonce tisíce titulů, jejichž přebaly tahají naše oči. Když přijdu do knihkupectví, jak si mám vybrat?
Osobně vřele doporučuji včasnou přípravu, mnohokrát se mi vymstilo kupovat knihu podle obalu. I zde se ale najdou výjimky, kdy Měsíční kroniky od Marissy Mayer mají půvabné obálky a od retellingů (převyprávění jednoho příběhu jiným způsobem, pozn. red.) se přitom nedá odtrhnout.
Pokud do knihkupectví zamíříte neplánovaně, bez předchozí přípravy, mám osvědčený postup. Vždy si jako první prohlédnu pult s novinkami, jelikož je možné, že mezi nimi najdu titul, o kterém jsem již slyšela a který mě láká ke koupi. V případě, že chcete jít více "na jistotu", doporučuji zamířit do sekce oblíbeného žánru. Zde přichází to nejtěžší... Kterou knihu vybrat? Nejlepší varianta je vybrat jinou knihu autora, od kterého jste již nějaký titul četli a víte, že vám jeho autorský styl vyhovuje. Další možností je postupovat podle jednotlivých názvů či obálek a když něco zaujme, dohledat si na knihu recenze. Říká se, že sto lidí, sto názorů. Proto při výběru knih ráda využivám Databázi knih, jelikož zde naleznete nepřeberné množství názorů.
Jaké jsou aktuální knižní trendy? Na co nejvíce lidi "slyší"?
Lidé nejvíce slyší na slovo bestseller a obecně čísla o prodeji v zahraničí. Přeci jen, když se to líbí ve světě, proč bychom si to měli nechat ujít doma? V poslední době jsou potom populární severské thrillery a krimi příběhy, rovněž je populární LGBT romantika, rettelingy, příběhy ze druhé světové války... Je toho spousta.
Jaké jsou vaše oblíbené tituly?
Vybrat pár oblíbených titulů je náročné. Když bych měla jmenovat pár z hlavy, byly by to série o Harry Potterovi a již zmiňované Měsíční kroniky. Pak Život ve dvou od Nicholase Sparkse, Sedmilhářky od Liane Moriarty, Muffin a čaj od Thea Addaira, Námi to končí od Colleen Hoover nebo třeba Matčino vyznání od Kelly Rimmerové. No a takhle bych mohla pokračovat do chvíle, než bych vyjmenovala celou svou knihovnu.
Doporučila byste našim čtenářům několik knih, které určitě stojí za přečtení?
Těžko se doporučuje několik titulů, aniž by byly upřesněny požadavky, například bez zvolení žánru. Z poslední doby bych ale vřele doporučila knihu Nicholase Sparkse Ve tvých očích. Jedná se o romantiku plnou něžných okmažiků, která se překvapivě lehce přehoupne do thrilleru, aniž by v ní bylo zbytečné klišé. O komplikovaných rodinných vztazích pojednává novinka Nelituju ničeho od Colleen Hoover. Fanouškům thrillerů bych doporučila knihu Pod dohledem od Lisy Jewell. Jedná se spíše o psychologický thriller, jelikož pojednává o stalkingu a pokřivených lidských vztazích. V rámci young adult literatury bych potom doporučila Strmý pád, který napsala Bianca Iosivoni. Jedná se o první díl duologie a jsem si jistá, že nejsem jediná, kdo netrpělivě vyhlíží pokračování. Jako poslední tip bych zmínila Klikatou cestu od Briana Freemena. Je to sice třetí díl série, ale i bez znalosti předchozích událostí se čtenář snadno zorientuje a nedokáže přestat číst až do strhujícího finále.
Babička či Dostojevskij?
Životní dráha Lucie je spojená s Olomoucí, která je jejím rodným městem a zároveň alma mater díky Univerzitě Palackého. Vztah ke knihám si upevnila bakalářským i magisterským studiem České filologie. Snem Lucie je předávat lásku ke knihám a českému jazyku dál, proto se chce stát učitelkou. A když zrovna nečte, ráda se toulá přírodou a objevuje její krásu.
Co si myslíte o povinné četbě ve školách? Já sama jsem si vztah ke knihám vybudovala právě na střední škole u povinné četby. Mnoho studentů s ní ale dost bojuje. Jak by podle vás měli učitelé žákům literaturu předvádět?
Povinná četba je velmi diskutované téma, já sama se k ní kriticky nestavím. Učitel by měl ovšem v žácích lásku ke knihám probouzet a budovat, a ne ji zadupat množstvím nezáživných titulů. Je třeba dát žákům volnost při výběru knih. Čím více možností budou mít, tím je větší pravděpodobnost, že je některý z titulů zaujme. Zároveň je dobré ukazovat příběhy, které jsou nadčasové. Dalším dobrým přístupem je společná práce s krátkými pasážemi ze začátku knihy, během čehož mají žáci možnost poznat autorův styl a může se v nich probudit zvědavost – když učitel vytipuje dobrou pasáž, kdo by nechtěl vědět, jak celý příběh dopadne? K tomu se ale váže smutná realita, ve které učitelé žákům často představí celý příběh a se spoustou nezáživných faktů vyžadují učení se zpaměti na blížící se test.
Která kniha Vás za poslední dobu výrazně ovlivnila? A naopak - která vás zklamala?
Zaměřuji se spíše na lehčí literaturu, při jejímž čtení si odpočinu. Nedá se tedy říct, že by mě některá z knih poslední doby výrazně ovlivnila. Hodně se mi ovšem líbila kniha Vánoční příběhy, kterou nově vydalo nakladatelství CooBoo. Obecně se mi líbí jejich nápad vydávat klasiku v novém překladu s novým, poutavým přebalem, čímž zaujmou mnohem více čtenářů. Naopak mě zklamala Pustina od Stiny Jackson. Četla jsem její první thriller s dokonale mrazivou atmosférou a její druhá kniha zdaleka nesplnila mé očekávání.
Jak si člověk v dnešní době může najít čas na čtení? Myslíte si, že v době koronavirové krize čtou lidé více?
Často slýchám, že hledat čas na čtení je náročné a plně to chápu. Přeci jen je člověk po celém dni v práci unavený a často se mu nechce soustředit na čtení. Navíc to bývá nejčastěji aktivita pro jednoho oproti sledování filmů a seriálů, u čehož se může potkat se svými nejbližšími. Mně osobně se v poslední době osvědčilo čtení ráno, kdy si přivstanu mnohdy i o více než hodinu. Pokud člověk chce číst, vřele doporučuji si tento čas plánovat.
