Pro někoho konečně, pro jiného jen klasické střídání ročních období, které přejde bez povšimnutí. Je fakt, že huňatý kabát vypadá někdy líp než teplákovka v barvě roku podle Pantone, i bombardino na svahu chutná víc než jarní detoxikační čaj, horké kakao vypité v teplých ponožkách u praskajícího krbu má také občas víc do sebe než drink usrkávaný na zahrádce... Vše má svá pro a proti, ale jaro je tu, to je neoddiskutovatelný fakt, tak jej pojďme přivítat s otevřenou náručí a přijmout všechny jeho krásy tak, jak nám je naservíruje. A že jich je!
Jak já už se na jaro těšila! Lhala bych, kdybych tvrdila opak. Odhazování svršků je fajn, jarní barvy slibují zajímavé kombinace a oživení šatníku, slunce bude mít sílu, ubyde pošmourných dní. A snad i rýmiček a zápalů plic. Těším se na svěží vánek, běh kolem zurčící řeky, voňavé procházky kolem sadů, na pozorování strak, jak si staví hnízda, na zahrádky ve městě, nové sluneční brýle i kafe vypité před čerstvě zrytým záhonem.
Člověk by si měl užívat za všech okolností, měl by se radovat tady a teď a přítomný okamžik si vychutnávat dosyta. A jaro k tomu přímo vybízí. Tak se nechme zlákat jeho krásami, stojí totiž za to. Jako všechny krásy světa.
