Dozvěděla jsem se, že jste se věnoval jízdě na koni. Takže jezdectví nebyla jen záliba, málem to mohlo být vaše povolání?
Chtěl jsem se stát profesionálním jezdcem, ale nakonec se jezdectví stalo jen mým koníčkem, ale i tak to považuji za jeden ze způsobů úniku od reality. Vlastně jako v podstatě jakýkoliv sport nebo zálibu. Jízda na koni mi pomohla, abych překonal začátky v Hollywoodu.
Já myslím, že my si obvykle idealizujeme ty staré časy v Hollywoodu, když se na to díváme zvenku. Jak jste to viděl vy zevnitř?
Má to třídu a kouzlo, ale je to podobné jako továrna, kam chodíte denně do práce. Hollywood, jak si každý představuje, neexistuje. Kulisy, budovy jsou jen iluze dovedená k dokonalosti. Hektická doba ovlivněná moderními dogmaty hodně sešněrovala umění filmu, ale co se za celý ten čas v Hollywoodu nezměnilo, jsou nákupní centra a nakupování.
Jaký máte postoj k nakupování?
Můj postoj k nakupování je kladný. Speciálně, když je to pro nějaké zvláštní příležitosti jako premiéra nebo tematická party. Nakupování je toho nedílnou součástí, a to jak oblečení, tak i doplňky. Svět módy je velice zajímavý a hlavně lidé v tomto světě. Když jsem v ČR, tak jezdíme často do Šantovky v Olomouci. Oceňuji její polohu a rád spojím nákupy i s nějakým filmem v kině.
Jsou nějaké významné rozdíly v nakupování u nás a v zahraničí?
Postupně se k nám dostalo nákupní šílenství ve formě velkých slev, tzv. Black Friday. U nás je to spíš takové, aby se neřeklo. Několikrát u nejmenovaných značek se mi i stalo, že psali slevu, ale bohužel se o slevu nejednalo. Na druhou stranu doufám, že u nás neuvidím nikdy stanovat někoho před otevřením nějakého obchodu, jako jsem to viděl v Londýně nebo v New Yorku.
S módou se nejvíce setkáváme v modelingu. Jaké bylo pro vás nejnáročnější focení?
Náročné je focení nebo film, a to časově. Spíš bych řekl, co bylo nejnebezpečnější, a to bylo v Mexiku, když nám chtěli zastřelit asistenta produkce, protože jsme byli na soukromém pozemku bez povolení, ale už jsem byl vycvičený, protože moje první focení bylo v Brentwoodu, v takové menší vile, nic megalomanského. Povídáme si a technik tam pronesl z ničeho nic větu: Tady zemřela Marilyn Monroe.
Celý svět je fascinován Marilyn Monroe, jak na vás působí její odkaz?
Oslnila mě její filmová práce, a co mi přišlo zajímavé, že prý dávala lidem místo svého vlastního čísla číslo márnice v Los Angeles, kde ironicky skončila. Ale i přes to jsme pobývali v jejím domě, takže jsem si odnesl docela příjemný zážitek. Bohužel Marilynin duch se neobjevil, a když jsem to uvedl v jednom místním plátku, tak se nějak nedopatřením ztratilo to "ne" a senzace byla na světě.
Jaká byla spolupráce se Shannen Doherty, kterou zná mnoho lidí v Česku jako Brendu z Beverly Hills 90210?
Spolupracovali jsme na filmu, který byl volně inspirován seriálem Charmed, kde účinkovala. Nikdy se nesnažila mi nacpat do hlavy, jak hrát roli. Je to úžasná herečka, bylo velice přínosně vidět, jak pracuje na základě svého životního příběhu a s jakou vervou se potýká se svou nemocí. Jednou mi řekla: Když řešíš nějaký problém, vždy si polož otázku, jestli na tom bude záležet za pět let. Pokud ne, tak to neřeš.
V LA se Vám poměrně daří. Je divadlo hodně odlišné od filmu? Kdybyste se podíval sám na sebe očima divadelního režiséra, řekl byste, že je s vámi lehká spolupráce?
Je to opravdu jiné herectví, a to záleží na režisérovi, s některým se spolupracuje lépe a s jiným méně, jak to tak v životě chodí. A když se mi s někým dobře spolupracuje, tak jsem schopen obětovat tomu víc.
Neměl jste tam nikdy problém s angličtinou?
Pořád se učím. Zejména rozdílná výslovnost a význam slov. Jednou jsem viděl nápis ve studiu duck (kachna), tak se rozhlížím, kdo tam chová kachny, a najednou rána do hlavy, div jsem nespadl. Nenapadlo mě, že to může znamenat něco jako sklonit se. To čeština má více vyjadřovacích slov.
Hodně cestujete... Co je jenom v České republice a nikde jinde na světě?
Po světě neznají pochopitelně české zvyky, a pokud jde o ty samé svátky, jako jsou například Vánoce, tak se oslavy odlišují. V anglosaském světě se rozdávají dárky až ráno, což podle mě ztrácí atmosféru. V tomto ohledu se má svět od České republiky mnoho co učit.
Děkuji za váš čas, a ještě mi prozraďte, máte nějaké životní motto?
Nikdy nevysvětlujte, vaši přátelé to nepotřebují a vaši nepřátelé vám stejně neuvěří.
FOTO: archiv
