Všichni v mém okolí se vymlouvají na nějakou formu obav. Ale strach je úplně poslední věc, kterou bych řešila. Já, největší hysterické dítě široko daleko (fakt promiň, mami!), se taky dost bála a už jsem čtyřikrát byla schopná překonat sama sebe. A udělám to zase. I se strachem. A jak to řeším? Prostě se zhluboka nadechnu a pak už se jen dívám na druhou stranu. A sestřičky jsou tak milé, že si se mnou povídají a těch pár minut uteče jako voda. Strach je prostě výmluva, kterou je nutné vypudit. Napořád. Tečka.
Mám to štěstí, že mi po odběrech není špatně, jen jsem víc spavá – což je u mě tak jaksi normální i bez minus půl litru krve.
Posuňte hranice své komfortní zóny o kousek dál. A když už nic, tak budete mít aspoň chvilku dobrý pocit, že jste někomu třeba i zachránili život. Ta hodinka ve vašem životě, vás přece až tak moc nezdrží. A já tam klidně půjdu s vámi, protože jsem se rozhodla ty své hranice posunovat a dokazovat sama sobě, že co si sama neprožiju, toho se nemůžu bát.
Jedna věc se mi povedla: přesvědčila jsem redakci [OL]4you, aby šla dát krev se mnou...
A jak to vlastně probíhá?
* Nejdříve byste si měli dobře prostudovat Poučení dárce krve – buď přímo na Transfuzním oddělení ve Fakultní nemocnici v Olomouci nebo na webu www.fnol.cz.
* Tam se můžete dočíst, kdo je vhodný dárce, najdete i doporučení, co jíst a nejíst před darováním, a také aktuální stav zásob krve. Na konkrétní návštěvy je potřeba se objednat, aby s vámi počítali.
* Každý dárce obdrží na recepci originální číslo odběru a s tím pak prochází celou transfuzní stanicí. Po vyzvání vejde do první odběrové místnosti (která je zároveň i hematologickou laboratoří), kde se odebere vzorek. Ten se ihned zpracuje a lékař okamžitě vidí hodnotu krevního obrazu. Správná hodnota je jedním z kritérií, kterých není rozhodně málo.
* Poté následuje orientační fyzikální vyšetření lékařem – změří se krevní tlak, puls a teplota. Pokud lékař zhodnotí, že dárce je vhodný k odběru, může dárce pokračovat dál.
* Dárce si musí pořádně umýt celou paži až od ramena, je mu přiřazena dárcova sterilní souprava a je připraven jít na odběr.
* Vlastní odběry probíhají na 4 odběrových místech, vedlejší místnost je vyhrazena zkušeným dárcům, kteří darují krevní plazmu nebo krevní destičky.
* Odběr by neměl trvat déle jak 10 minut. Odběrový vak leží na váze, která se kývá. Vak obsahuje protisrážlivý roztok, aby se krev nezkazila.
* Před samotným odběrem se ještě odebírají vzorky na testování na různé infekční nemoci. Testy jsou u dárců předepsané a probíhají před úplně každým odběrem.
* Po darování krve dostane dárce občerstvení.
* 80 % dárců jsou muži.
* Za rok projde transfuzní stanicí 12.000 dárců. Stále to ale nestačí. Pojďme tedy přispět se svou „troškou krve“ do mlýna.
