Římskokatolický kostel svatého Michala archanděla byl postaven už ve 13. století – dokončení a vysvěcení se dočkal roku 1251. Z původní podoby se dochovalo pouze obvodové zdivo a klenba v závěru presbytáře. Postaven byl v místech, kde již na počátku 13. století stávala kaple zasvěcená archandělu Michalovi, kterou tehdejší český král Václav I. daroval skupině dominikánů, kteří se na své pouti z Itálie do Polska zastavili v Olomouci. Gotický kostel ovšem utrpěl během švédských válek velká poškození, proto jej převor kláštera Antonín Peretius nechal strhnout a na jeho základech vybudoval kostel nový, barokní. Stavba probíhala v letech 1676 až 1707 dle projektu význačného italsko-švýcarského císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, který na Moravě působil ve službách olomouckých biskupů. Stavbu kostela ovšem nedokončil, pokračoval v ní jiný italský architekt Domenico Martinelli. Štuková výzdoba interiéru je pak dílem italského sochaře a štukatéra Baltazara Fontany, na které pracoval v roce 1710. Z nového krásného kostela se ovšem dominikáni neradovali dlouho. Roku 1784 byl klášter zrušen dvorským dekretem císaře Josefa II. Aby byl kostel zachráněn, stal se kostelem farním. Z kláštera se naopak stala fara a kněžský seminář, který olomoučtí arcibiskupové ve dvou stavebních etapách rozšířili do mohutného stavebního komplexu dnešní podoby.
Kostel sv. Michala je považován za první kopulovitou stavbu severoitalského typu na Moravě. Tři kopule na ose kostela demonstrují onu pravdu, že Bůh je láska, a ačkoliv je jeden, žije svými vztahy mezi osobami Nejsvětější Trojice. První kopule tak představuje Boha Otce jako Stvořitele, prostřední kopule je věnována holubici Ducha Svatého a poslední kopule znázorňuje Krista, syna Boha, s vítězným křížem. Jednolodní kostel s monumentálními postranními kaplemi nese bohatou sochařskou a malířskou výzdobu, která je ukázkou vrcholného moravského baroka. Průčelí kostela zdobí dvojice skulptur znázorňující Salvatora a Pannu Marii Immaculatu, které jsou dílem význačného olomouckého umělce Ondřeje Zahnera z 30. let 18. století. Zajímavostí je, že zde byly osazeny až dodatečně, původně zdobily ohradní hřbitovní zeď kolem dnes zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí.
Srdce kostela pak tvoří svatostánek s Nejsvětější Svátostí, který po stranách doplňují cherubové v nadživotní velikosti. Nad svatostánkem se nachází krásná kopie obrazu římského malíře Quida Reniho, která zachycuje archanděla Michala, jak sráží satana do pekelné propasti. Celý tento mohutný oltář je ilustrací k 12. kapitole knihy Zjevení (poslední kniha Bible). Do dnešních dní se nám pak zachovala gotická kaple sv. Alexeje a křížová chodba z přelomu 14. a 15. století, která lemuje rajský dvůr, jenž byl jádrem bývalého dominikánského kláštera. Nachází se zde upravená barokní okna a skupina obrazů křížové cesty, které jsou dílem malíře Antona Bergera z Nového Jičína. V letech 1892–1898 prošel celý kostel novobarokní obnovou. Slyšitelnou součástí sv. Michala je pak bronzový zvonový soubor, kdy nejmenší zvon je věnován sv. Janu Sarkanderovi, druhý sv. Zdislavě, třetí archandělu Michalovi a poslední, největší s váhou 3000 kg, je zasvěcen Panně Marii. Těsně pod zvony se nachází síť mohutných trámů, které musí unést 7 tun houpajících se nad našimi hlavami. Všechny zvony byly odlity ve zvonařské dílně paní Leticie Dytrychové – Vránové v Brodku u Přerova.
Na celou akci je vstup zdarma, v rámci prohlídek bude návštěvníkům zpřístupněno sklepení, ambit, věže se zvony, kaple sv. Alexeje a kostel samotný. V 15.00, 17.00 a 18.00 hodin pak proběhne komentovaná prohlídka zaměřená na historii a architekturu, kterou poveden pan farář P. Antonín Basler. V 19.00 hodin se uskuteční varhanní koncert klasické hudby. Varhanní skříň je původní barokní, varhanní stroj však pochází až z roku 1960 z Krnova.
Užijte si tento ojedinělý den plný kultury! Více informací o kostele najdete zde a více informací o akci najdete na webu.
