Na celorepublikových i evropských tanečních soutěžích vyhrávají jedno ocenění za druhým. A není divu. Když se sourozenci Borůvkovi (alias Borůvky) objeví na parketě, je celý jejich. I když tam jistě tančí ostatní páry, vidíte jenom je. Borůvky. Třináctiletého Danečka a jedenáctiletou Barču. Když jsem se o nich dozvěděla poprvé, myslela jsem si: „Chudinky děti. Takhle to dopadá, když mají rodiče nesplněné sny.“ Ovšem zpětně musím přiznat, jak hluboce jsem se mýlila.
„Každé ráno je prosím, aby s tím přestaly. Oba dva mě ale stále přesvědčují, že ještě ne...“ říká mi s úsměvem Jan Borůvka, jejich tatínek. Ani jeden z rodičů nikdy netančil a nikdy po tom neprahli. Dokonce si spolu nezatančili ani na vlastní svatbě. Ale když byl Daniel ve školce, paní ředitelka si všimla, že má obrovské pohybové nadání a že by bylo skvělé, kdyby začal tancovat. Tak ho maminka Zuzana zapsala na disco. V první třídě přišla paní učitelka ještě s tipem na společenské tance. Barunce tehdy byly čtyři a rodina si řekla, proč to vlastně nezkusit. Na disco pomalu časem děti chodit přestali, protože úspěch ve společenských tancích byl mnohem markantnější – a tím i veškerá motivace. Pomohla i změna outfitů obou mladých tanečníků: „Předtím to vypadalo, jako by přijel strejda z vesnice. Pořídili jsme nové šaty a na staré ,hadry‘ jsme už jen s humorem vzpomínali,“ líčí pobaveně hrdý tatínek talentovaných dětí. Sledujeme spolu záběry jedné z posledních soutěží, kde Borůvky vyhrávají první místo na Mistrovství ČR ve standardních tancích. Úplně mě dojímá, když sleduju ty dětské obličeje plné pokory a zodpovědnosti. V očích Danečka vidím, jak moc je pyšný na svou malou sestřičku a jak moc ji má rád. Dlouho jsem neviděla tak čisté duše. Tanec je zkrátka jejich životem a naprosto ho milují. Oba dva, oba stejně.
Trénink X nicnedělání
Tréninky mají denně. O víkendu jezdí na soutěže či soustředění. Na otázku, zda jim někdy nechybí úplně obyčejný „dětský“ život, mě odzbrojují svými argumenty. Dělají přece svůj koníček! Hodiny u počítače je nelákají, ačkoliv na sociálních sítích žijí úplně stejně jako jejich vrstevníci. Dochází mi, že moje představa o „dětském“ životě je zkreslená tím, co jsem zažila kdysi sama. Dnes je ale tempo života zcela jiné a dnešní děti tráví u počítačů či televize mnohem více času. Vše mi začíná zapadat do sebe a já Danečka a Barču obdivuji čím dál víc. Jejich koníček je totiž dokonale formuje do života. Učí je zodpovědnosti, samostatnosti a píli. Oba vědí moc dobře, že se člověk musí snažit a někdy taky trochu dřít, aby něco dokázal a dosáhl úspěchu. A je to jejich svobodná volba.
„Víte, když jsem byl mladý a něco jsem chtěl dělat, musel jsem si to prosadit,“ prozrazuje Jan Borůvka. „To samé se snažíme s manželkou předat i svým dětem. Chcete něco dělat? Rádi vás podpoříme. Ale chtít musíte vy sami. No, a když pak člověk vidí, jak je to baví...“ dodává Danečkův a Barčin tatínek.
Školní úspěchy
Člověk by čekal, že když se děti závodně věnují nějakému sportu, bude škola na druhém místě... Ale Daneček i Barča jsou velmi šikovní žáci a oba dva si moc dobře uvědomují, jak je škola důležitá. Možná i proto se jim daří vše, na co sáhnou.
Povídám si s rodinou Borůvkových a naplňuje mě příjemný pocit klidu. Protože jestli tohle je generace, která bude nastupovat po nás, pak se nemusím vůbec ničeho bát.
„Naší velkou výhodou je, že jsme jako rodina pohromadě. Vyžaduje to samozřejmě dokonalou koordinaci a bezchybný time-managent, protože máme ještě jednu menší dcerku. Ta zase chodí na plavání, gymnastiku a atletiku...“ vyjmenovává Jan Borůvka a já se začínám smát, protože tahle rodina, to jsou zkrátka Úžasňákovi!
Určitě mi dáte za pravdu, až se mrknete na YouTube na některou ze soutěží Borůvek nebo až je uvidíte naživo na tanečních ukázkách během plesové sezony!