Konečně se přiblížil den, kterým má odstartovat moje čtyřdenní minidovolená, a já se nemůžu dočkat, až se do něj posadím. Klíček od Mercedesu V250D L Avantgarde se tedy dostává na scénu a já si pomalu skládám svá zavazadla do kufru. Vůz disponuje šesti maximálně komfortními sedačkami, která připomínají spíš ředitelská křesla, a velkorysý je i okolní prostor – včetně zadních řad. Pohodlně se v jakékoliv řadě usadí i člověk většího vzrůstu, jako jsem já. O co více je prostoru ve voze, o to méně ho je v kufru. Nedokážu si představit, že by v něm jela šestičlenná rodina na dovolenou. Prostor v kufru by byl pro všechna zavazadla asi nedostatečný. Oceňuji ale šikovnou desku, kterou je možné kufr horizontálně rozdělit na dvě části, a tím si z ní udělat třeba pohodlný stoleček na odkládání věcí a nějakou tu práci.
Kožené sedačky potvrzují můj první dojem a i po delší jízdě se mi stále jede velmi pohodlně. Úmyslně si cestu do Jeseníků vybírám tak, abych nejel po dálnici, ale po okreskách a bočních cestách. Jedině tak můžu pořádně otestovat, jak se bude auto chovat a jak se vypořádá s nerovnostmi. K mému překvapení je celé auto velmi stabilní a podvozek pobírá každou nerovnost na silnici. Jízda je nadmíru pohodlná a vystihuje luxus, který není jen na oko.
Jako naprostý milovník hudby hned na začátku připojuji svůj telefon přes bluetooth k systému Mercedesu a pouštím hudbu, která je reprodukována do vozu pomocí devíti reproduktorů audiosystému Burmester. S kvalitou výstupu a zvukového podání jsem více než spokojený a otáčím volume doprava.
Jeseníky mi jdou s počasím na ruku a já je projíždím křížem krážem. Červenohorské sedlo se svými serpentinami z obou stran čekají, jak se Véčko popere se 180° otáčením. Vůz ovšem i při vyšších rychlostech suveréně sedí přilepený na silnici jako nic, navzdory tomu, že se jedná o vyšší auto.
Zapadá slunce a já beru Véčko na noční projížďku, abych vyzkoušel světla a získal celkový dojem z jízdy v autě jak ve dne, tak v noci. Ihned po odemčení mě příjemně překvapuje hezké a poutavé ambientní osvětlení po obvodu celého auta a na palubní desce. Dodává to celému autu jiný, ještě víc luxusnější nádech. Kokpit vypadá nejen v šeru naprosto exkluzivně také díky použití prvotřídních materiálů a dokonalému designu. Dálková světla by možná mohla být trochu silnější, ale ani tak neubírají na jízdním komfortu – v úplné tmě mezi jesenickými lesy mám dostačující přehled.
Můj celkový dojem z auta je velice pozitivní. Na pár nedokonalostí, jako je například zmíněná velikost kufru, má auto velmi luxusní image a budí respekt. Tohle Véčko si představuji jako luxusní taxík nebo velké rodinné auto. V nabídce jsou šestimístné, sedmimístné nebo dokonce osmimístné vozy – třída V je zkrátka mimořádně variabilní. Nadchne vás flexibilní koncepce sedadel a praktická výbava, jako např. elektricky ovládané dveře zavazadlového prostoru.
Někdo by Véčko mohl nazvat „dodávkou“. Ne tak ale já, protože po čtyřech dnech s ním mě napadají jen slova jako: elegance, velkorysost, komfort a luxus. Třídu V si jednoduše zamilujete. A pokud tohle zamilování budete chtít přetavit ve vztah, přijďte si ho prohlédnout na vlastní oči do showroomu na Horní lán 3. Více informací nejen o třídě V najdete na www.mercedes-moravia.cz
