Zdá se vám tohle jméno povědomé? Máte pravdu. O Peťovi Polákovi jsme psali již před dvěma lety, když se svými spolužačkami vyhrál první místo s filmem Hra peněz natočený na mobilu v rámci FebioFestu v kategorii i Ty jsi filmařem. Rok se s rokem sešel a my v redakci jsme se rozhodli vypátrat po jaké profesní dráze se rozhodl vydat.
Stihl s úsměvem odmaturovat na Slovanském gymnáziu a s tužkou v ruce nám nadšeně vyprávěl o umění, životě i ilustracích. „Kreslím už od malička a vždycky jsem to chápal jako součást své identity, takže si na svou první kresbu nevzpomínám ani mlhavě. Neustále někde v útrobách svého psacího stolu nacházím kresby z dětství, o nichž ani nevím, že vznikly.“
Smysl a cit pro umění mu byl vštěpován od útlého dětství. Prostředí protkané tvůrčími podněty mu dopřávali zejména jeho rodiče – maminka (bývalá profesorka výtvarné výchovy v kombinaci s němčinou) a otec (MUDr. Petr Polák, uznávaný olomoucký lékař, který dokonce chvíli sám zvažoval studium architektury, nakonec však u něho na plné čáře zvítězila medicína). „Moji rodiče jsou velcí milovníci kultury a vždy měli zájem na tom, abychom já i moje sestra kulturně žili. Z toho vyvozuju, že na mé zálibě ve výtvarné činnosti přispěli oba dva stejným dílem.“
Třináct let navštěvoval Petr ZUŠ Miloslava Stibora na Nové Ulici. Přiznává, že právě tato zkušenost jej přivedla na myšlenku věnovat se tvorbě i v budoucnu. „Letos jsem měl to štěstí, že jsem se dostal na pražskou UMPRUM do Ateliéru ilustrace a grafiky, kde v říjnu zahájím studium.“
V umění hledá a rád nachází odraz poctivého řemesla a perfektně zvládnuté technické zpracování. I právě proto jej přitahují olejomalby holandských barokních mistrů, tradiční grafika, umění starých pop artových reklam či komiksu. A v neposlední řadě také kouzlo ilustrací. V jeho tvorbě dominují především realistické perokresby s pořádnou porcí fantasy motivů. Často do děl přidává také obrazové prvky příběhů běžného dne. „Nejvíc mi sedne černý fix – umožňuje jemnou čistou práci. Práce s fixou (šrafování, vyčerňování atd.) pro mě představuje velice účinnou arteterapii. Naopak se obloukem vyhýbám třeba suchým pastelům, s nimiž tvořit moc neumím.“
V roce 2016 vystavoval Petr své práce na festivalu autorské ilustrace Lustr v Praze a o rok později vytvořil sadu ilustrací pro 11. číslo populárně-naučného časopisu pro děti Raketa. Jeho velkým vzorem v oblasti ilustrace je například Petr Sís či duo Tomski&Polanski. „Zaručeně mě dokáže motivovat, když se setkávám s prací umělce, jehož schopnosti neporovnatelně převyšují ty moje. Konfrontace s díly velikánů mě dokáže přimět k tomu, abych se snažil (třebaže marně) jejich úrovni alespoň trochu přiblížit.“
Ke konci našeho rozhovoru se svěřil, že když už je jeho tvořivá múza unavená, zalistuje zvolna knihou o díle nizozemského malíře Hieronyma Bosche a nutkavá chuť kreslit přichází takřka okamžitě.
Více informací i Petrových ilustrací najdete na webu nebo na Instagramu
