Vůně čokolády s vanilkou se volně vplétá do ulic, zhluboka se nadechněte... Cítíte to také? To naše redaktorka opět tráví volný večer ve své kuchyni a peče sušenky. A protože také spadá do věkové kategorie pod 25, pozvala nás dál a my nahlédli pod pokličku jejích (ne)všedních dnů.
„Do Olomouce mě před třemi roky zavála touha studovat na vysoké škole. Nejen univerzita, ale především celé tohle město mě naučilo hodně vnímat prostor kolem sebe a hlavně mě samotnou.“ Narodila se do rodiny s výtvarnými kořeny a smyslem pro estetiku a humor. Ten ji provází po celý život jako věrný společník. „Můj praděda maloval olejovými barvami a ze všeho nejradši přírodu. Jeho obrazy jsem našla na půdě až mnoho let po jeho úmrtí. Maminka učí řemesla a keramiku a táta pracuje jako kameník.“ V pěti letech jí lékaři diagnostikovali revmatoidní artritidu a posléze také alergii na lepek a kravské mléko. Pestrá směs genů a nekonvenční vnímání světa jí však dávají sílu překonávat životní překážky s úsměvem.
Od dětství byla vedena k uměleckým řemeslům – osvojila si základy tkaní, paličkování, drátování či zpracování ovčí vlny. Tehdy však zcela propadla kráse keramické hlíny a také skleněným perlám a dodnes je těmto materiálům ve své tvorbě věrná. Ve svých 20 letech, v roce 2013 se jí podařilo napsat a vydat knižní prvotinu s názvem Šprýmařův k(r)ok. „Už na základce jsem měla dva nejlepší kamarády – psaní a čtení. Bavily mě sáhodlouhé slohové práce a knihy čítající více než 300 stránek. Teď už nemusím psát jenom do šuplíku, je to zkrátka báječné.“ Kromě magazínu [OL]4you píše také pro šperkařský časopis Korálki, aktivně se zapojuje ve studentském výtvarném spolku Stuart a v magazínu S.A.M. Po střední škole s humanitním zaměřením byla přijata na dvouoborové studium výtvarné tvorby a speciální pedagogiky na Univerzitě Palackého.
Čas mezi oprašováním definic ze skript a psaním si vyplňovala především pečením. „Sladké miluju, především maliny a čokoládu, nejlépe oboje naráz a v neomezené míře. Pokud to ovšem jde, vždy hledám zdravější alternativy.“ Jejím cílem je dokázat, že i koláč bez lepku, mléka, vajec i cukru může být hotový svátek pro chuťové buňky. Zpočátku pekla výhradně pro rodinu a přátele – postupně ale hory upečených muffinů už nestíhal nikdo z jejích blízkých konzumovat, a tak se rozhodla nabídnout dezerty také veřejnosti. Již dva roky spolupracuje s Tvarůžkovou cukrárnou, pro kterou vymyslela řadu bezlepkových produktů. „Pečení je obrovská možnost svobody a nekonečných možností. Je to pro mě odpočinek, zábava a víceméně také druh umění. Zvláště pokud mají být výsledné produkty ,free form‘ a ještě k tomu chutné.“ V současné době pracuje Nel na druhé knize a pořádá kurzy pečení pro veřejnost.
Více chuti a umění Nel Foberové najdete na webu či na Instagramu
