Svatá Barbora
Barbora žila na přelomu 3. a 4. století v Nikomédii. Byla dcerou bohatého kupce Dioskura, zapřisáhlého odpůrce křesťanů. Jenže Barbora se zaslíbila Kristu, byla tajně pokřtěna. Navíc se pak odmítla provdat za muže, kterého jí otec vybral. Dioskuros dceru udal soudci a ten ji nechal mučit a zabít. Stětí hlavy se ujal sám Barbořin otec. Dnes je svatá Barbora patronkou mnoha profesí, především horníků, ale také pokrývačů, tesařů, architektů či kuchařů. Podle legendy ze 7. století je rovněž patronkou týraných a opuštěných dětí. U nás je Barboře zasvěceno několik kostelů, tím nejvýznamnějším je kutnohorský chrám sv. Barbory.
Nadílka od Barborek
Až do 19. století byl udržován zvyk, kdy v den svaté Barbory nebo v předvečer tohoto svátku chodívaly především svobodné ženy ustrojené za Barborky. Nosívaly bílé šaty, často mívaly závoj a věneček na hlavě. Obcházely domy, kde se ohlašovaly zabušením metličky na okno. Pro hodné děti přinášely v košíčcích malé dárky – hrušky, jablka, sušené ovoce, cukroví. Naopak zlobivé děti dostaly výplatu metlou. Později Barbory přestaly chodit po vsi, ale nadělování dětem se i dál dodržovalo. Děti si večer 3. prosince daly za okno talířek, na kterém našly druhý den nadílku od Barborek. Dnes už Barborky nechodí, nahradil je o dva dny pozdější Mikuláš...
Barborky ve váze
Velmi starou tradicí je řezání třešňových větviček právě 4. prosince. Dříve si do vázy s vodou trhala větvičky svobodná děvčata, která pomýšlela na vdavky. Komu do Vánoc barborka vykvete, ten se v příštím roce vdá, tak praví stará pověra. Mladé dívky pověrám věřily, a aby květům pomohly, kladívkem narušovaly konce větviček a ty tak mohly lépe přijímat vláhu. V některých krajích dokonce dívky věšely na třešňové větvičky stužky se jmény chlapců. Která vykvetla jako první, oznamovala jméno vyvoleného. Kvítek z barborky ukrytý za šněrovačkou měl zase přivábit hocha, kterého děvče nosilo v srdci. Věřilo se také, že dívce, jež už není pannou, větvičky nevykvetou, proto některé dívky barborky raději schovávaly.
I dnes se na den svaté Barboty trhají třešňové větvičky, na jméno mládence se ale už nečeká. Barborky jsou příjemnou ozdobou svátečně laděného bytu či domu a jsou příslibem jara, které se probudí k životu po zimě. Je kouzelné pozorovat, jak se každým dnem větvička mění. A v předvánočním čase se můžeme těšit na její květ i vůni...
